reklama

Sdělení šéfa Bílého domu přišlo několik hodin poté, co termín genocida použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině v projevu ve státě Iowa, kde představoval kroky své administrativy, jejichž cílem je zastavit rostoucí náklady na pohonné hmoty v důsledku války. Krátce před odletem z Iowy do Washingtonu Biden řekl, že si stojí za tvrzením, že Putin páchá proti Ukrajině genocidu.

"Ano, označil jsem to za genocidu," řekl americký prezident novinářům. "Je čím dál jasnější, že se Putin snaží zničit myšlenku, že je vůbec možné být Ukrajincem," pokračoval.

O tom, zda jednání ruských sil na Ukrajině odpovídá mezinárodní definici genocidy, budou podle Bidena muset rozhodnout právníci. "Podle mě to tak ale určitě vypadá," řekl americký prezident. "Objevují se další důkazy o strašných věcech, které Rusové na Ukrajině provedli, a my se budeme o té devastaci dozvídat jen stále více a více a necháme právníky, aby rozhodli na mezinárodní úrovni, zda to lze kvalifikovat jako genocidu," dodal.

Ukrajinský prezident Zelenskyj Bidenovo vyjádření ocenil, poděkoval Spojeným státům za dosud poskytnutou pomoc a uvedl, že Ukrajina potřebuje další zbraně. "Skutečná slova skutečného lídra," uvedl Zelenskyj na twitteru."Nazývat věci pravými jmény je nezbytné, abychom se postavili zlu. Jsme vděčni za dosud poskytnutou americkou pomoc a naléhavě potřebujeme další těžké zbraně, abychom zabránili dalším ruským zvěrstvům," dodal.

Biden v úterý podle světových agentur v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině termín genocida použil poprvé. "Rozpočet vaší rodiny, možnost natankovat, nic z toho by nemělo záviset na diktátorovi, který vyhlašuje válku a páchá genocidu na druhém konci světa," řekl prezident v projevu v Iowě s odkazem na Putina. Bidenova administrativa neoznámila nové postihy proti Rusku nebo další pomoc Ukrajině poté, co prezident v souvislosti s ruskou invazí použil tato slova.

Ještě minulý týden Biden řekl, že se nedomnívá, že by se ruské síly na Ukrajině dopouštěly genocidy, ale uvedl, že se jedná o "válečné zločiny", píše AP.

Biden koncem března při návštěvě Varšavy na adresu Putina řekl: "Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci. Posléze Bílý dům vysvětloval, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu. "Vyjádřil jsem morální rozhořčení, které jsem vůči tomuto muži cítil. Nevyjadřoval jsem změnu politiky," upřesnil Biden o několik dní později.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.