reklama

Bidena na letišti přivítali izraelský premiér Jair Lapid a prezident Jicchak Herzog. Přítomen byl také nedávný Lapidův předchůdce v úřadu Naftali Bennett.

Biden je za půlstoletí své politické kariéry v Izraeli podesáté, ovšem jako prezident poprvé. Je přitom o šest let starší než Izrael, který byl založen v roce 1948, a setkal se s každým izraelským předsedou vlády od chvíle, co byl poprvé zvolen senátorem za stát Delaware. Poprvé jednal s Goldou Meirovou, která byla jedinou ženou, jež stanula v čele izraelské vlády, a byla zároveň jednou z nejvýraznějších političek 20. století.

"Je pro mě ctí opět stát po boku přátel a navštívit nezávislý židovský stát Izrael," uvedl Biden po příletu. Poznamenal, že Izrael poprvé navštívil jako mladý senátor v roce 1973, krátce před propuknutím jomkipurské války, a připomněl svá setkání s izraelskými premiéry, včetně Meirové. "Řeknu to znovu - nemusíte být Žid, abyste byl sionista," řekl americký prezident a poznamenal, že pouto mezi Izraelci a Američany jde do morku kostí. Šéf Bílého domu také v projevu přislíbil bojovat s antisemitismem.

Úřadující premiér Lapid označil Bidena za dobrého přítele a velkého sionistu, hovořil také o pevném poutu mezi Izraelem a Spojenými státy. Zároveň nastínil témata nynějších bilaterálních jednání, včetně "budování nové bezpečnostní a ekonomické architektury se státy Blízkého východu" či "potřeby obnovit silnou globální koalici, která zastaví íránský jaderný program".

Prezident Herzog o Bidenovi hovořil jako o skutečném příteli a silném podporovateli Izraele. Podle listu The Times of Israel také naznačil, že se v příštích dnech očekávají prohlášení týkající se rostoucích vazeb mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Bidenovu cestu označil za "cestu míru z Izraele do Saúdské Arábie".

Ještě na letišti prezidenta čekala prohlídka izraelských obranných systémů, včetně protiraketového systému Iron Dome a nového laserového systému protivzdušné obrany Iron Beam, na jehož dalším vývoji chce Izrael spolupracovat s Washingtonem, píše The Times of Israel.

Z letiště americký prezident odjel na návštěvu jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad vašem, kde několik minut hovořil a potřásl si rukou se dvěma přeživšími holokaustu - Renou Quintovou a Giselle (Gitou) Cycowiczovou.

Cycowiczová se narodila v roce 1927 ve městě Chust v Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí Československa. Podle Jad vašem byla uvězněna v ghettu, poté byla deportována do Osvětimi-Březinky, což byl největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor, a později do táborů nucených prací.

Quintová se narodila v Piotrkowu Trybunalském v Polsku v roce 1935. V roce 1942 byli její dva starší bratři spolu s matkou deportováni do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byli zavražděni. Quintová a její otec byli posláni do koncentračního tábora Buchenwald, kde byl její otec zavražděn. Nakonec byla poslána do koncentračního tábora Bergen-Belsen.

Biden se dvěma přeživšími hovořil déle, než bylo v plánu, a ke konverzaci se připojil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, jehož nevlastní otec byl přeživším holokaustu. Americký prezident na místě také uctil památku obětí holokaustu v Síni vzpomínek, kde položil věnec a znovu zapálil věčný oheň.

Biden stráví noc v jeruzalémském hotelu King David. Politická jednání s Lapidem jsou v plánu ve čtvrtek, kdy má být zveřejněna deklarace o příští americko-izraelské spolupráci. V pátek Biden zavítá na Západní břeh Jordánu a přesune se do Saúdské Arábie.