Bílý dům upřesnil cíle sankcí v souvislosti s pučem v Barmě

Barmská armáda minulé pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetření. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací včetně českého ministerstva zahraničních věcí.

Terčem amerických sankcí jsou generál Hlain, jeho zástupce Sou Win a čtyři další členové barmské vojenské junty. Bidenův exekutivní příkaz zároveň umožňuje uvalit sankce i na manželky a dospělé děti barmských generálů.

Již ve středu Biden oznámil, že budou také zmrazena aktiva v hodnotě miliardy dolarů, jež má barmská vláda v USA, aby k prostředkům neměli přístup představitelé junty. Zároveň ale zdůraznil, že USA budou nadále podporovat barmské zdravotnictví, občanskou společnost a další oblasti, z nichž mají přímý prospěch obyvatelé Barmy. Podle dnešních informací se americké sankce dotknou také dvou režimem kontrolovaných firem, jež obchodují s rubíny a nefritem.

"Dnes zavedené sankce nemusí trvat navždy," uvedl v prohlášení Bílý dům. "Barmská armáda by měla okamžitě vrátit moc demokraticky zvolené vládě, ukončit výjimečný stav, propustit všechny nespravedlivě zatčené a zajistit, aby proti pokojným demonstrantům nebylo pácháno násilí," stojí v prohlášení.

Zda budou mít sankce znatelný dopad, se podle agentur teprve uvidí. Mnoho barmských generálů již americkým sankcím čelí kvůli perzekuci muslimského etnika Rohingů.

Témata:  Bílý dům USA,  Barma,  sankce