reklama

Šéf americké diplomacie vystoupil za pokračujících jednání mezi ukrajinskými a ruskými činiteli, z nichž v posledních dnech přicházely relativně pozitivní signály. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj například tento týden uvedl, že postoje Ukrajiny a Ruska na jednáních o řešení konfliktu nyní zní realističtěji. Nejmenovaní západní činitelé ovšem dnes podle agentury Reuters uvedli, že mezi pozicemi dvou stran zůstává po třech týdnech války velká mezera.

Podle Blinkena ruský prezident spíše míří "opačným směrem od diplomacie". Svědčí o tom prý středeční projev, v němž Putin opět trval na tom, že jeho "speciální vojenská operace" postupuje podle plánu a že neskončí, dokud její cíle nebudou dosaženy.

Blinken zároveň formuloval směrem k Pekingu výzvu, která od západních představitelů v posledních dnech zaznívá opakovaně. Čína by podle ní měla využít svého vlivu na prezidenta Putina a "bránit mezinárodní pravidla". "Místo toho se zdá, že Čína jde opačným směrem, když odmítá tuto agresi odsoudit a snaží se stavět do role neutrálního arbitra. A dělá nám starosti, že zvažují přímo podporovat Rusko vojenským vybavením," citovala ministra zahraničí USA televize CNN.

Peking od vpádu ruských jednotek na Ukrajinu jejich počínání příliš nekomentuje a kritizuje především sankce, které v reakci na invazi na Rusko uvalily USA či Evropská unie. Několik médií o víkendu přineslo informaci od nejmenovaných amerických činitelů, podle nichž Moskva požádala Čínu o vojenský materiál a další pomoc. Představitelé Ruska i Číny tuto informaci odmítli.

Blinken dnes uvedl, že v případě jakékoli čínské podpory ruské agrese Washington "nebude váhat" s reakcí.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.