reklama

Ukazují to dva nové průzkumy Suffolcké a Monmouthské univerzity, které zveřejnily servery USA Today a Politico

Oba průzkumy ukazují, že Bidena by nyní volilo 53 procent Američanů, zatímco Trumpa podporuje 41 procent oslovených. Největším problémem pro znovuzvolení stávajícího prezidenta je podle obou šetření množství lidí, kteří za žádnou cenu nechtějí, aby v Bílém domě pokračoval.

Tyto nesympatie nahrávají Bidenovi, který mezi svými podporovateli nedokáže vzbudit takové nadšení jako Trump. Průzkum Suffolcké univerzity zjistil, že by Trumpa "velmi nadšeně" volila asi polovina podporovatelů, u Bidena je to asi čtvrtina.

Autoři šetření požádali voliče, aby napsali několik slova ohledně toho, proč své favority podporují. U Trumpa zmiňuje 20 procent lidí ekonomické ohledy a zaměstnanost, 13 procent oslovených se pak domnívá, že si vede v úřadu dobře a 12 procent s ním souhlasí v jeho politických názorech. Na 44 procent Bidenových podporovatelů však řeklo, že by pro něj hlasovalo z nelibosti vůči Trumpovi. Druhý nejčetnější důvod byla "potřeba změny", kterou uvedlo osm procent dotázaných.

List USA Today poznamenává, že všechna tato vysvětlení se vážou na Trumpa a jeho vnímané kvality či nedostatky a o Bidenovi vlastně nehovoří. Průzkum tak podle listu poukazuje na to, že Biden potřebuje nutně přijít s jasným politickým programem a vzbudit větší nadšení u demokratických voličů, včetně mladých lidí, aby zvýšil šance, že skutečně přijdou k volebním urnám. Zásadní v tomto ohledu bude jeho výběr kandidátky na viceprezidentku a výkon v podzimních předvolebních debatách, píše server listu.

Podle serveru Politico však nadále platí, že Trump v těchto volbách postrádá jednu zásadní výhodu z roku 2016, kterou byla nevole značné částí voličů vůči tehdejší demokratické kandidátce Hillary Clintonové. Podle průzkumu Monmouthské univerzity nahlíží na Bidena příznivě i nepříznivě stejný počet dotazovaných, a to 44 procent. Clintonová přitom v tomto ohledu vykazovala dlouhodobě negativní bilanci, kterou má nyní i Trump, u kterého nepříznivý pohled převládá u voličů o 17 procentních bodů.

Zatímco oba průzkumy pojednávají o celostátní oblíbenosti obou kandidátů, The Economist se ve svém volebním modelu soustředí na jejich zisky ve sboru volitelů, což lépe reflektuje reálné šance na úspěch ve volbách. V USA mají jednotlivé státy přidělený počet volitelů, který odpovídá jejich zastoupení v Kongresu. Ve většině států pak získá všechny tamní volitele kandidát, který tam dostane většinu hlasů. Prezidentem se tak může stát rovněž uchazeč s menším celkovým počtem hlasů v celých USA, což se například podařilo před čtyřmi lety Trumpovi.

Model časopisu The Economist, který bere v potaz celostátní i lokální průzkumy a ekonomická data, nyní předpovídá, že Biden na 98 procent získá více hlasů než Trump a na 89 procent ovládne i sbor volitelů, a stane se tak příštím prezidentem.