reklama

Mapa s počty dosud potvrzených případů nákazy tomu ale napovídá. Na severní polokouli je případů výrazně více než na polokouli jižní, kde je teď léto, upozornil tento týden server BBC Mundo.

Když se potvrdil minulý týden první případ nákazy koronavirem v Mexiku, mírnil jeho ministr zdravotnictví Jorge Alcocer paniku s tím, že s blížícím se koncem zimy bude brzy situace lepší. Také americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že problém zmizí v dubnu s nárůstem teplot na severní polokouli.

V Jižní Americe, kde je nyní léto, oznámili dosud jen desítku případů nákazy koronavirem. I v Africe hlásí zatím jen necelé dvě desítky případů, z toho ale žádný na jižní polokouli.

"Zatím je brzy na to říci, že virus má své sezóny, ale bude-li se chovat jako chřipka, dá se očekávat, že v létě se situace zlepší," řekl serveru BBC Mundo Marcos Espinal z oddělení infekčních nemocí Panamerické zdravotnické organizace. "Jde ale o nový virus a nevíme proto stoprocentně, zda se takto zachová," dodal.

Podle Espinala se chřipka šíří v zimě více i proto, že lidé tráví více času v uzavřených prostorách, kde jsou blízko sebe. K její šíření přispívají podle něj také klimatické podmínky. "V zimě, když je studený vítr a menší vlhkost, kapénky vydrží déle ve vzduchu," uvedl Espinal. S teplem naopak zanikají rychleji, dodal.

Optimismus ale mírní profesor epidemiologie z hongkongské univerzity Benjamin Cowling. "Zatím nemáme důkaz, že se šíření v letních měsících podstatně změní," uvedl Cowling. Také podle něj není jasné, zda se postup nového koronaviru bude podobat epidemiím chřípky. "Možná, že se koronavirus také více šíří v zimě než v létě, ale to uvidíme, až za pár týdnů," dodal epidemiolog. Klíčový podle něj bude vývoj v dubnu a v květnu.

K opatrnosti nabádá i Marc Lipsitch, profesor epidemiologie z Harvardovy univerzity. "Ačkoli se laboratorně prokázalo, že sušší zimní vzduch přispívá k šíření chřipky, vědecké studie u koronaviru se v tomto smyslu nedělaly," řekl BBC Mundo Lipsitch. Podle něj mohou k šíření koronaviru přispívat i další faktory, jako je délka dne či ultrafialové záření.

Francouzský epidemiolog Arnaud Fontanet v této souvislosti připomněl epidemii SARS, způsobenou též koronavirem, která se šířila rovněž z Číny, kde začala v listopadu 2002, tedy také v zimě. Skončila v červenci 2003, takže někteří spekulovali, že k jejímu konci přispělo teplé počasí. To se ale podle Fontaneta, jehož citovala agentura AFP, prokázat nedá.

Naproti tomu infekce MERS, způsobená koronavirem téhož kmene jako SARS, vypukla na podzim 2012 na Blízkém východě a 80 procent případů bylo v Saúdské Arábii, kde jsou teploty vysoké, připomněl Fontanet. Dodal, že podle něj se nemoci jako chřipka šíří více v zimě hlavně proto, že lidé se v tomto období hromadí více v uzavřených prostorách.