reklama

Čaputová řekla, že 28. říjen považuje za velmi významný den. "Byl základem jednak vzniku Československé republiky, ale i samostatné slovenské státnosti, protože na jejím základě vznikla Slovenská i Česká republika," uvedla.

Na Slovensku není 28. říjen státním svátkem, Čaputová však řekla, že by mohl brzy získat stejnou vážnost a význam jako v Česku. "Je to seriózní zájem více představitelů politické moci, i těch, kteří jsou součástí vládní koalice. Předpokládám, že se to znovu dostane na stůl až se situace trochu uklidní po pandemii," řekla. Sama takový úmysl jednoznačně podporuje, dodala.

Slovenský parlament v minulosti hlasováním opakovaně odmítl zařadit 28. říjen mezi svátky. Změnit by se to mohlo již příští rok, pokud parlament schválí příslušný návrh koaličních poslanců. Předloni si Slovensko mimořádně připomenulo 100. výročí založení Československa státním svátkem, a to 30. října, na kdy připadá výročí přijetí Martinské deklarace. Tímto dokumentem se v roce 1918 slovenští představitelé přihlásili ke vzniku československého státu.

Zeman chtěl původně dnes vyznamenání předat, nakonec však na doporučení zástupců vlády svůj úmysl změnil. Vyznamenání vybraným osobnostem dnes udělil, převezmou ho ale až za rok. "Možná budeme čelit podobnému dilematu," připustila Čaputová, která vyznamenání uděluje na začátku roku. Ceremoniál je podle ní nádherný v tom, že se vzdává hold výjimečným osobnostem. "Možná budeme ten ceremoniál také odkládat, abychom mu neubrali ten lesk, sílu, krásu a důležitost, kterou má mít," uvedla.

Čaputová nechápe vývoj epidemie v ČR jako odstrašující případ

Čaputová nechápe Česko jako odstrašující případ v tom, jak by se mohla vyvinout pandemie covidu-19 na Slovensku. V rozhovoru na stanici CNN Prima News dnes řekla, že ji v souvislosti s Českem spíš napadá soucit a empatie k lidem, kterých se to týká. Slováci však podle ní situaci v Česku sledují a některá opatření i s ohledem na vývoj za hranicemi přijali o něco dříve než Praha.

Čaputová odmítla, že by Česko bylo odstrašujícím případem. "Takto to nepojmenovávám. Pozorně sleduji vývoj v ČR a musím říct, že situace je opravdu vážná. První mě ale nenapadne odstrašující příklad, ale velká míra soucitu a empatie k lidem, kterých se to týká," uvedla. Vlády na obou stranách hranic podle ní musí být mimořádně pozorné a dělat vše, co umí, aby bránily riziku šíření epidemie nebo alespoň snižovaly její dopady.

Za oprávněnou považuje úvahu o využívání rychlotestů na hranicích s Českem. "Co je na místě, a mohu se opřít o konzultace s odborníky, je kontrola na hranicích. Možnost využití rychlotestů při vstupu do země, to považuji za legitimní úvahu," dodala.

Podle úterních údajů deníku The New York Times (NYT) je Česko od 11. října podle počtu nakažených na 100.000 obyvatel za uplynulý týden na druhém místě ve světě, podle počtu úmrtí také druhé od 22. října, vždy za malou Andorrou. "Křivka na Slovensku do jisté míry následuje vývoj v Čechách, ale mnohé restrikce jsme přijali o něco dřív, možná nebude nevyhnutelné, že bychom ji museli následovat," doufá Čaputová.

Za velké téma pandemie považuje komunikaci představitelů státu směrem k veřejnosti. "Musí splňovat vysoké standardy krizové komunikace, součástí je i pravdivé pojmenovávání hrozeb," uvedla. Politici podle ní nesmí situaci přikrášlovat, ale ani nestrašit nad potřebnou míru. "Znamená to věcnou a pravdivou komunikaci, v rámci toho lze poukázat i na nepříznivý vývoj v jiných zemích, aby lidé, kteří podléhají různým dezinformacím, viděli, že situace je vážná," řekla.