reklama

Ten jí předal symbolické klíče od varšavské vily, která se stala novým sídlem Běloruského domu coby centra běloruské menšiny, a ujistil, že Polsko je připraveno pomáhat sousedům bojujícím o svobodu a demokracii ve své zemi. Hodlá také brzy předložit hospodářský plán, který podle něj prokáže, že vůči Bělorusku je otevřená i Evropa.

Cichanouská kandidovala v prezidentských volbách z 9. srpna namísto svého uvězněného manžela. Volby podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco Cichanouská jako nejsilnější z ostatních kandidátů dostala jen deset procent. Vzápětí vypukly v zemi protesty, největší od rozpadu Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti země, protože hodně Bělorusů pokládá tyto výsledky za zfalšované. Uznat volby odmítla i Evropská unie. Cichanouská nicméně pod nátlakem úřadů musela den po volbách odjet z vlasti do Litvy. Cesta do Polska je pro ni první v roli opoziční vůdkyně.

Cichanouská podle Radia Zet na společné tiskové konferenci s Morawieckým zdůraznila, že běloruský národ se probudil a začal bojovat o svá práva - o právo říkat, co si myslí, o právo volit své představitele a o právo rozhodovat, jaká bude budoucnost země. Zemi podle ní pomohou jedině "nové a spravedlivé volby, abychom si zvolili opravdového prezidenta, který si nebude vybírat, s jakým sousedem se budeme přátelit, ale povede politiku otevřenosti vůči všem sousedním zemím". Poděkovala také Polákům za dosavadní podporu.

Cichanouská na ekonomickém fóru ve městě Karpacz nedaleko hranic s Českem podle agentury Reuters prohlásila, že každá země by se měla rozhodnout, jak bude přistupovat k Lukašenkovi po 5. listopadu, kdy vyprší jeho dosavadní mandát hlavy státu. Opoziční vůdkyně zde také prohlásila, že Bělorusko by se nemělo odvrátit od Ruska, ale mělo by si zachovat dobré vztahy s východním sousedem.