reklama

Nový směr zahraniční politiky se zrodil na 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se uskutečnil v říjnu loňského roku. Čínský prezident Si Ťin-pching, označovaný za nejmocnějšího politika Číny od dob Mao Ce-tunga, na něm obhájil svou pozici v čele strany na dalších pět let a do politbyra vybral výlučně jemu loajální členy strany. Evropská unie ale členské země vyzvala ke zpřísnění postoje vůči Číně.

"Čína si uvědomila, že si znepřátelila příliš mnoho zemí najednou, zejména mezi vyspělými státy, které jsou jejími hlavními obchodními a ekonomickými partnery," uvedl Jean-Pierre Cabestan, odborník na Čínu na Hongkongské baptistické univerzitě. Asijská velmoc se podle Cabestana nyní usilovně snaží zlepšit vztahy s EU a s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Čína se ale zaměřuje také na Japonsko, Jižní Koreu a partnerské země USA, jako například Vietnam.

Po náhlém uvolnění přísných opatření se Čína potýká s rostoucím počtem případů koronaviru. Navzdory oficiálním údajům to dokazují nejen přetížené nemocnice, ale i krematoria. Druhá nejsilnější ekonomika světa rovněž čelí výraznému zpomalení hospodářského růstu. V zemi klesla životní úroveň stovek milionů obyvatel čínského venkova a utrpěl také trh s nemovitostmi.

Růst čínské ekonomiky za poslední dekádu zpomaloval, což pandemie ještě umocnila. Na letošní rok si proto Čína stanovila za cíl šestiprocentní růst. Uvedl to Čchen Č'-wu, jeden z hlavních ekonomů, kteří mají za úkol prosadit prorůstové politiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhadl růst čínského hospodářství na 4,4 procenta a další ekonomové jej předpověděli na pět procent.

Vedle zlepšení ekonomické situace se Čína zaměřuje také na upevnění diplomatických vztahů s některými západními zeměmi, které poškodila čínská podpora Moskvy po invazi Ruska na Ukrajinu. Přestože se Si a ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc shodli na prohloubení bilaterálních vztahů mezi Čínou a Ruskem, několik čínských představitelů se v soukromých rozhovorech s Financial Times snažilo v otázce Ukrajiny jasně vymezit prostor mezi Pekingem a Moskvou.

Čínští činitelé tento postoj zprostředkovali také evropským diplomatům. Jeden čínský představitel, který si nepřál být jmenován, dokonce označil Putina za blázna a uvedl, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinila malá skupina lidí. Jiní vysoce postavení činitelé Financial Times řekli, že Moskva Čínu o plánu zaútočit na Ukrajinu předem neinformovala. To ale odporuje prohlášení vydanému vůdci obou zemí po setkání, které se odehrálo jen 20 dní před válkou, podle nějž nemá čínsko-ruské spolupráce žádné limity.

Čína nyní blízké vztahy s Moskvou přehodnocuje a uvědomuje si, že vítězství Ruska nad Ukrajinou je nepravděpodobné a že Moskva z konfliktu vyjde značně oslabená. Nová zahraničněpolitická strategie Číny také plyne ze snahy země o omezení utužování vztahů mezi Evropou a USA.

Asijská velmoc se nyní snaží stavět nejen do role potenciálního mírotvůrce konfliktu na Ukrajině, ale vyjádřila také ochotu se zapojit do poválečné obnovy země. "Cesta k mírovým rozhovorům nebude jednoduchá, ale pokud se nevzdáme, vidina míru tu vždy bude existovat," uvedl čínský prezident Si Ťin-pching.

Činitelé členských států Evropské unie dlouhodobě odsuzují podporu Putina ze strany Číny a neschopnost Si Ťin-pchinga vyvinout tlak na Moskvu, aby válku na Ukrajině ukončila. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž urychlila snahu o snížení závislosti na Číně v oblasti důležitých minerálů, dalších surovin a technologií.

Zahraniční služba Evropské unie v říjnu vyzvala členské státy prostřednictvím soukromého dokumentu, aby zpřísnily svůj postoj vůči Číně. Výzva nabádala k tomu, aby přešly k ekonomickému i politickému soupeření s Pekingem, uvedl jeden z vysokých činitelů Bruselu v rozhovoru s Financial Times.

Hlavním předpokladem pro růst je mimo zlepšení vztahů se zeměmi západní Evropy také nepodložený předpoklad, že se Čína dostane z ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 za několik následujících měsíců. Podle neoficiálních odhadů by si současná vlna koronaviru, která ještě není u konce, mohla v Číně vyžádat až jeden milion obětí, uvedl Financial Times.