reklama

Trumpův úspěch

Na nedělní tiskové konferenci Trump prohlásil, že vůdce IS byl osobně zodpovědný za smrt americké humanitární pracovnice Kayly Muellerové, poukazuje profesor. Dodává, že jde o první případ, kdy americký představitel přiznal roli Bagdádího v její smrti, jelikož IS tvrdil, že Američanka přišla o život při jordánském náletu v roce 2015. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien ostatně médiím sdělil, že operace, při které byl Bagdádí zabit, byla pojmenována právě po Muellerová, připomíná odborník.  

"Nepřekvapivě, mnozí vychvalují Trumpův úspěch," pokračuje Bergen. Odkazuje na prohlášení generála Josepha Votela, který po 3 roky - až do letošního března - velel tažení proti IS a podle kterého je Bagdádího smrt důležitým milníkem, a to nejen z pohledu boje s jeho organizací, ale z pohledu všech obětí IS, navíc jde o psychologickou ránu bývalému samozvanému chalífátu, která demonstruje, že teroristé neuniknou spravedlnosti.  

Tažení proti IS považuje analytik za jeden ze zřetelných Trumpových zahraničněpolitických úspěchů. Připomíná, že týden po své inauguraci prezident vydal memorandum, ve kterém nařídil do 30 dnů aktualizovat plány boje s IS, v květnu 2017 schválil plán vyzbrojit desítky tisíc kurdských bojovníků bojujících s uvedenou organizací v Sýrii puškami, kulomety a lehkými minomety a uvolnil strop na počet amerických vojáků v zemi, který nastavil jeho předchůdce Barack Obama, tudíž během prvního roku Trumpa v úřadě jejich počet vzrost na 2 tisíce.

Celé tažení, jehož cílem je likvidace IS, ovšem začalo dva a půl roku před Trumpovým nástupem do Bílého domu, v létě 2014, konkrétně Obamovým nařízením bombardovat pozice uvedené organizace, upozorňuje expert. Dodává, že operace k osvobození Mosulu, druhého největšího města v Iráku, kde IS vyhlásil svůj chalífát, začala v říjnu 2016, kdy stále vládl Obama, během jehož prezidentství přišel IS o významná města Fallúdža, Ramádí a Tikrít.

Mezi Obamovým a Trumpovým plánem postupu proti IS tedy zajisté existuje kontinuita, ale Trump dal vojenským velitelům větší volnost, tudíž dále nepodléhali bedlivému dozoru Bílého domu, jak tomu bylo často za Obamy, vysvětluje profesor. Doplňuje, že Trumpova administrativa také zrušila limity vojenských akcí v Sýrii nastavené Obamovým týmem.

Smrt vůdce ideologii nevymýtí

"Ačkoliv si Trump zajisté může přičíst kredit za uspíšení zániku geografického chalífátu IS, oba prezidenti nakonec k problému IS přistupovali v zásadě stejně," píše Bergen. Připomíná, že Obama i Trump odmítali vyslání velkého počtu amerických vojáků do Iráku a Sýrie, spoléhali na zvláštní jednotky, instruktory a poradce, kteří spolupracovali s místními silami - v Iráku šlo především o elitní protiteroristické jednotky Zlatá divize, zatímco v Sýrii o převážně kurdské bojovníky Syrských demokratických sil (SDF), kterým poskytly důležitou podporu americké letouny a helikoptéry.

Podle odhadů přitáhl IS na 40 tisíc militantů z celého světa, poukazuje analytik. Vysvětluje, že Obama a Trump stlačili tato čísla na nulu, jelikož jen málokdo se chce přidat k prohrávající straně. Geografická porážka IS však vliv této organizace neukončila, varuje expert. Zmiňuje lednovou zprávu tehdejšího ředitele amerických tajných služeb Dana Coatse, která konstatovala, že IS navzdory výrazným personálním i územním ztrátám stále ovládá tisíce bojovníků v Sýrii a Iráku, udržuje si osm odnoží a více než desítku sítí a ve světě má tisíce podporovatelů.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tři měsíce po zveřejnění Coatsovy zprávy spáchala džihádistická skupina inspirovaná IS sérii sebevražedných útoků na kostely na Srí Lance během velikonočních bohoslužeb a rovněž zaútočila na luxusní hotely využívané cizinci, připomíná Bergen. Doplňuje, že o život přišlo 250 lidí a šlo o jednu z nejhorších teroristických akcí od 11. září 2001.   

Prohlášení o zničení IS byly předčasné, zdůrazňuje profesor. Odkazuje na osobní korespondenci s generálem Votelem, ve které vojenský velitel upozorňoval na nutnost držet IS nadále pod tlakem a vyjádřil naději, že přesně to je v plánu, s ohledem na zkušenosti s jinými násilnými extremistickými organizacemi.

Podmínky, které pomohly vytvořit IS, totiž přetrvávají, včetně sektářství, které rozděluje země jako Irák, Sýrii a Jemen, konstatuje analytik. Podotýká, že také v dalších zemích na Blízkém východě, které jsou slabé a hroutí se, jako například Libye, se daří džihádistickým teroristickým organizacím.

"A jako jsme viděli v případě smrti Usámy bin Ládina před 8 lety, ideologie džihádismu není vymýcena smrtí jakéhokoliv konkrétního velitele," varuje závěrem Bergen.