Darování orgánů přes internet? V Německu prošel nový zákon, takhle to má Česko

Tento návrh prosazoval ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který si od něj sliboval, že se výrazně zvýší počet dárců orgánů. Loni byly po jejich smrti orgány odebrány jen 932 lidem, což je o 23 méně než v roce 2018, i když se o tématu vedla široká veřejná debata. Zatím nejméně - jen 797 - jich v poslední dekádě bylo v roce 2017.

Die Abstimmung zur Reform der #Organspende läuft! pic.twitter.com/ZG8xNtMt6w

Dárcem orgánů se ve spolkové republice po smrti může stát jen člověk, který s tím dopředu výslovně souhlasil. Speciální průkaz, který úřady v takových případech vystavují, mělo v roce 2018 na 36 procent Němců. Připravenost darovat po smrti své orgány přitom ve stejném roce v průzkumu veřejného mínění dal najevo dvojnásobek lidí.

Propagátoři návrhu ministerstva zdravotnictví, který by okruh dárců nejspíš výrazně rozšířil, argumentovali tím, že jde o jednoduché a nebyrokratické řešení, které ale zároveň neznamená žádnou povinnost darovat orgány. Každý by se nadále mohl svobodně rozhodnout. Kritici ale tvrdili, že by i tak šlo o zásah do osobních svobod.

Poslanci, kteří při hlasování nebyli vázáni žádným stranickým doporučením, nakonec dali za pravdu kritikům. Dárci tak musí i nadále výslovně k transplantaci orgánů svolit. Aby jich v dalších letech přibylo, budou mít možnost se jednoduše registrovat na internetu. Úřady veřejné správy jim také třeba při žádosti o nový občanský průkazu poskytnou o registru informace. K zaznamenání, jestli souhlasí s darováním svých orgánů, či nikoliv, je mají vyzývat i lékaři. Žádné konkrétní doporučení, pro kterou z možností se rozhodnout, ale dávat nemají.

S možností, že budou darovat orgány všichni, kdo předem nevyjádřili nesouhlas, počítají podle německé veřejnoprávní televize ARD zákony v asi 20 evropských zemích. Patří mezi ně i Česká republika.

Témata:  Německo,  transplantace,  zdravotnictví,  lékaři