Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Demokratičtí kongresmani po letech tahanic zveřejnili Trumpovy daňové záznamy

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: Reprofoto YouTube

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná Demokratickou stranou dnes zveřejnila daňové záznamy bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa za roky 2015 až 2020. Krok představuje vyvrcholení několikaleté snahy rozkrýt finance někdejšího prezidenta, který na rozdíl od svých předchůdců daňová přiznání sám neposkytl a proti dohledu se bránil u soudů.

Tisíce publikovaných stránek přináší dosud nejpodrobnější obrázek o Trumpově hospodaření v daném období, napsala agentura AP.

Dokumenty potvrzují základní skutečnosti, které už byly známé i díky zprávám zveřejněným sněmovním výborem pro státní příjmy minulý týden. Trumpovy příjmy a daňový základ se během let dramaticky měnily a zatímco v letech 2015, 2016 a 2019 exprezident odvedl na federální úrovni částky v řádu stovek tisíc dolarů, v roce 2016 a 2017 zaplatil na daních 750 dolarů (asi 17.000 korun) a v roce 2020 nezaplatil nic.

Výkyvy souvisí s vykazovanými ztrátami jeho podnikatelských aktivit, které se v součtu šesti let vyšplhaly na více než 50 milionů dolarů. Deník The New York Times (NYT) už před dvěma lety na základě uniklých dokumentů odhalil, že Trump v deseti z prvních 15 let století neodvedl žádné federální daně z příjmu, "z velké části díky tomu, že hlásil mnohem větší ztráty než příjmy".

Demokraté šest let záznamů zveřejnili jen několik dní předtím, než se poprvé sejde nově zvolený Kongres, v němž už budou sněmovnu kontrolovat Trumpovi republikáni. Nově dostupné materiály čítají skoro 6000 stránek, včetně 2700 stránek osobních přiznání exprezidenta a jeho manželky Melanie a dalších více než 3000 stránek přiznání Trumpových podniků. V dokumentech jsou začerněné některé osobní údaje včetně čísel účtů.

Mezi nově odhalené skutečnosti patří například informace, že Trump v letech 2015 až 2017 hlásil účty v několika zemích mimo USA včetně Číny. Od roku 2018 už je ale v záznamech pouze účet v Británii, píše AP. List NYT si zase všímá, že za rok 2020 tehdejší prezident nenahlásil žádné charitativní příspěvky, ačkoli v předvolební kampani prohlásil, že si nenechá "ani jeden dolar" z prezidentského platu 400.000 dolarů ročně.

Dnešní publikace je součástí vyšetřování, které zkoumalo způsob dozoru berního úřadu IRS nad úřadujícími prezidenty a zjistilo, že orgán v prvních dvou letech Trumpova mandátu povinný audit neprováděl. "IRS se svým povinným auditem bývalého prezidenta nezačal, dokud jsem neučinil prvotní žádost," uvedl předseda výboru pro státní příjmy Richard Neal.

Trump, který nedávno ohlásil novou kandidaturu na prezidenta, dnes postup demokratů znovu odsoudil. "Povede to ke strašným věcem pro hrozně moc lidí," uvedl podle AP. Média podotýkají, že zveřejnění osobních daňových přiznání je krok, k němuž dochází zřídka, jakkoli spadá do pravomocí Kongresu.

Zájem novinářů a zákonodárců o Trumpovy daně trvá od prezidentské kampaně před volbami roku 2016, v níž newyorský podnikatel záznamy odmítl zveřejnit, jak je ve Spojených státech u prezidentských kandidátů zvykem. Následovaly vleklé soudní spory jak s Kongresem, tak s newyorskou prokuraturou, do nichž byl zapojen i Nejvyšší soud USA. Nejdříve se loni v únoru k přiznáním dostali vyšetřovatelé, minulý měsíc pak nejvyšší soudní instance definitivně dala za pravdu i sněmovnímu výboru.

Exprezidentova firma The Trump Organization byla na začátku prosince u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Trump sám souzen nebyl, podle vyšetřovatelů nicméně o krácení daní dobře věděl.

Nezávislá komise, která pro kongresmany exprezidentovy záznamy analyzovala, zase upozornila na několik podezřelých aspektů, které podle ní vyžadují další prošetření. Byly mezi nimi odpočty spojené s příspěvky na dobročinné účely, zacházení se ztrátami nebo půjčky dětem, které by mohly být brány jako zdanitelné dary.

Témata:  Donald Trump USA

Aktuálně se děje

8:42

ANO by v březnu vyhrálo sněmovní volby. Zvýšila se podpora mimoparlamentních stran

Jen pět politických stran nebo hnutí by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle březnového volebního modelu agentury Median. Volby by s velkým náskokem vyhrálo opoziční hnutí ANO, které by volilo 32 procent voličů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy