reklama

Komise v dokumentu nabádá úřady, aby ve všech veřejných jídelnách vždy nabízely alespoň jeden pokrm čistě rostlinného původu. Upozorňuje však, že pokud lidé nezmění svoje stravovací návyky dobrovolně, bude možná nutné zavést na maso a mléko zvláštní daň, jež by měla občany od konzumace živočišných produktů částečně odradit.

Trávicí ústrojí krávy vyprodukuje za rok průměrně 70 až 120 kilogramů metanu. Ten je přitom až 25krát účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý, zůstává však v atmosféře výrazně kratší dobu.

"Nemůžeme dosáhnout vládního cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, aniž zásadně změníme způsob, jakým využíváme půdu, jakým farmaříme a jakým se stravujeme," řekl BBC šéf komise Chris Stark.

Zpráva tak doporučuje například vysazování nových lesů na pastvinách, které v budoucnu uvolní ubývající dobytek, a vyzývá k obnovování rašelinišť, v nichž se ukládá velké množství skleníkových plynů. Nabádá rovněž farmáře, aby chytřeji využívali hnojiva a více se spoléhali na zvířecí hnůj. Lidé by podle zprávy také měli lépe nakládat s potravinami a snížit množství vyhozeného jídla o 20 procent.

Ačkoliv britská asociace farmářů s některými doporučeními souhlasí, nepovažuje snížení živočišné produkce za účinné opatření. "Rostlinné produkty nemají nutně vždy menší dopad na životní prostředí," prohlásila prezidentka asociace Minette Battersová. Podle některých ekologických aktivistů je naopak plán málo ambiciózní a jeho doporučení nejdou dostatečně daleko.

V Británii se o víkendu poprvé sejde občanské shromáždění, které bude diskutovat o opatřeních nutných pro dosažení vládního cíle uhlíkové neutrality. Šest parlamentních komisí oslovilo poštou 300.000 občanů, kteří by měli být reprezentativním vzorkem britské společnosti. Z nich bylo nakonec náhodně vybráno 110 lidí, kteří pochází z různých společenských vrstev i věkových skupin a zaujímají k otázce klimatické změny odlišné postoje.

Několik odborníků jim bude předkládat k diskusi návrhy možných opatření, například plán zákazu aut se spalovacím motorem od roku 2040. Jejich názory a postřehy by následně měly sloužit jako vodítko při tvorbě zákonů. Někteří aktivisté se však obávají, že jelikož shromáždění neorganizuje přímo britská vláda, nýbrž parlament, není jisté, zda budou mít závěry občanů dostatečný politický dopad.

Britská konzervativní vláda přijala závazek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 loni v červnu. Uhlíkově neutrální hospodářství navenek nevylučuje žádné skleníkové plyny, především oxid uhličitý a metan, které podle mnohých vědců značně přispívají k oteplování světového klimatu. V praxi to znamená, že hospodářství buď žádné skleníkové plyny neprodukuje, nebo je všechny dokáže zpětně pohltit.