reklama

Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur (12,3 miliardy korun), na které by poté měl navázat dlouhodobý investiční program. Komise, která dosud nemá v obranné politice pravomoci, hodlá spolu s členskými státy vyzbrojování organizovat.

Většina unijních zemí po únorovém začátku ruské agrese začala poskytovat Kyjevu zbraně a zároveň usilovat o lepší zajištění vlastní obrany. Řada zemí včetně Německa či Česka ohlásila zvýšení vojenských výdajů a unijní lídři pověřili komisi, aby prověřila možné mezery v zásobách či nedostatky při plánování nákupů.

Unijní exekutiva konstatovala, že slíbené zvýšení peněz přichází po dvou desetiletích, kdy růst obranných výdajů EU výrazně zaostával za americkým, ruským či čínským rozpočtem.

"Musíme investovat lépe a musíme investovat společně," prohlásila dnes místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová. Koordinace obranných plánů a nákupů vybavení podle Bruselu pomůže předejít situaci, kdy se evropským armádám nebude dostávat nějaký druh zbraní a jiných budou mít zbytečně moc. Měla by také přispět k tomu, že evropské zbrojní firmy budou nabízet kompletní škálu vybavení.

Důležité je podle unijní exekutivy rovněž renovovat arzenály zvláště zemí východního křídla EU, které mají často ve výbavě zastaralé tanky či další stroje sovětské výroby. K tomu v současnosti pomáhají dohody některých států s Německem, které jim výměnou za těžké zbraně poslané na Ukrajinu slíbilo poskytnout německé vybavení - v českém případě tanky.

Většina unijních států je také členy NATO a před ruskou invazí se řada zemí zdráhala investovat do společné evropské obrany s tím, že aliance s dominantní rolí USA je dostatečnou zárukou bezpečnosti. Po útoku na Ukrajinu se však státy shodly na posílení spolupráce včetně vytvoření vlastních sil rychlé reakce.