Facka pro Johnsona: Vynucená přestávka parlamentu je nezákonná, rozhodl soud

Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou Johnsona před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. Termín brexitu je 31. října, tedy za 37 dní.

"Dospěli jsme k závěru, že rozhodnutí požádat Její Veličenstvo o přerušení zasedání parlamentu bylo nezákonné, protože to zabránilo parlamentu ve výkonu jeho ústavních funkcí, a to bez rozumného opodstatnění," uvedla předsedkyně nejvyšší soudní instance ve Spojeném království, která se zabývá mimo jiné případy důležitými pro britský ústavní pořádek. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

PM #Johnson should resign immediately. He's broken the laws we are elected to uphold. This has no precedent in modern Britain. Looking forward to returning to Westminster tomorrow! Thank you @joannaccherry @JolyonMaugham @thatginamiller and the Supreme Court #prorogationunlawful

O případu rozhodovalo celkem jedenáct soudců, což je nejvyšší možný počet. Podle Haleové soudci nejprve jednomyslně dospěli k názoru, že jim přísluší zabývat se případem vynucené parlamentní přestávky. Následně bylo jednomyslné i rozhodnutí, že tato přestávka byla nezákonná, neboť jejím cílem bylo zabránit poslancům v práci.

Podle soudu je přerušení zasedání parlamentu od samého počátku neplatné. Když zástupce královny přišel do parlamentu s rozhodnutím o ukončení zasedání, bylo to podle soudu, "jakoby vešel s prázdným listem papíru".

"Je nyní na parlamentu a obzvlášť na předsedech Dolní komory a Sněmovny lordů, aby se rozhodli, co dělat dál. Pokud neexistuje nějaké parlamentní pravidlo, o kterém nevíme, mohou učinit okamžité kroky k tomu, aby se mohly obě komory co nejdříve sejít," uvedla Haleová. Dodala, že není jasné, zda musí nějaké kroky učinit také premiér. Pokud se ukáže, že ano, je soud podle ní potěšen tím, že úřad předsedy vlády už dříve slíbil, že se bude rozhodnutím soudu řídit.

Přerušení práce britského parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí. Johnsonův krok ale vyvolal kritiku. Podle opozice a nyní i podle nejvyššího soudu bylo jeho cílem zhatit plány zákonodárců kolem brexitu. Kritiku si premiér vysloužil také za neobvykle dlouhou dobu, po kterou měla přestávka trvat.

Na soudy se kvůli nesouhlasu s premiérovým krokem obrátilo několik stěžovatelů. Ve Skotsku soud nižší instance nejprve rozhodl, že se jednalo o politickou záležitost, a krok tak byl v souladu se zákonem. Odvolací soud ve Skotsku ale vydal opačný verdikt. Na stranu vlády se postavil také londýnský soud, na který se obrátili aktivistka a podnikatelka Gina Millerová a expremiér John Major.

Dnešní verdikt nejvyššího soudu nemá přímý vliv na chystaný odchod Británie z Evropské unie. Poslanci nicméně nyní budou moci do brexitové strategie premiéra Johnsona opět zasahovat. Pro opuštění evropského bloku se britští voliči vyslovili v referendu z roku 2016 a aktuálním termínem brexitu je nadále 31. říjen. K tomuto datu chce premiér vyvést zemi z unie, ať už se mu podaří dojednat příslušnou dohodu s Bruselem, či nikoli. Parlament ovšem ještě před - nyní již neplatným - přerušením svého zasedání schválil zákon, který brexit bez dohody prakticky znemožňuje.

Témata:  Parlament Velké Británie,  Velká Británie,  Boris Johnson