reklama

Šest zemí západního Balkánu se nachází v různé fázi integračního procesu, shodně se však potýkají s nedostatkem reforem. Z regionu naopak zaznívají hlasy, že některé členské státy jejich vstup do EU záměrně oddalují a účelově mění přístupová kritéria. Roky čekání na členství vedly v mnoha balkánských zemích k nespokojenosti a ochabnutí nadšení pro EU. Debaty v rámci unie o znovunastartování procesu rozšíření na západní Balkán oživila válka na Ukrajině a s tím související obavy z možné destabilizace celého regionu.

"Česká republika se proto v době, kdy se ujímá rotujícího předsednictví EU, aktivně zabývá možnostmi, jak tento proces zlepšit," uvedly v pondělí FT s tím, že jedním z jejích hlavních cílů je stanovit kandidátským zemím na cestě do EU dílčí odměny, nikoli jen vidinu členství. Deník se odkazuje na šéfa české diplomacie Jana Lipavského, podle něhož by kandidáti členství dostali nabídku "něčeho praktického", z čehož by měli hospodářský prospěch a co by zároveň zvýšilo atraktivitu EU v regionu.

Západobalkánské země by se tak při splnění určitých kritérií mohly například účastnit programu studentských výměn Erasmus nebo by pro jejich občany mohly odpadnout roamingové poplatky při pobytu v Evropské unii. "Jde o to pohnout se ze situace 'všechno nebo nic' k tomu, aby se čekárna na vstup do EU stala přívětivějším místem a aby kandidáti průběžně dostávali pobídky a aby se (místní) obyvatelstvo angažovalo," napsaly FT.

Obdobnou strategii jako ČR zastává také Slovinsko. "Problémem je, že nyní máte pouze jeden cíl, který je velmi vzdálený, takže musíte udělat jeden obrovský krok, než dosáhnete nějakého úspěchu. To není příliš motivující," uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s Reuters premiér Robert Golob. "Pokud se nám to podaří rozdělit na malé kroky a každá země uvidí, že to má smysl, pak je velmi snadné přesvědčit ostatní země, aby udělaly stejné kroky," dodal.

Jako příklad Golob uvedl, že by se Severní Makedonie mohla zapojit do celoevropských energetických projektů hned poté, co plně zavede všechna pravidla EU v oblasti energetiky.

Rakousko na jaře navrhlo, aby kandidátské země ze západního Balkánu získaly již před vstupem do EU částečný přístup na společný trh či aby se mohly podílet na rozhodování v některých unijních institucích. Chorvatsko prostřednictvím svého prezidenta Zorana Milanoviče naopak vyzvalo, aby EU kandidátským zemím snížila přístupová kritéria.