reklama

Chirac měl od odchodu z prezidentského úřadu četné zdravotní problémy, včetně neurologických, měl problémy s pamětí a byl několikrát hospitalizován. "Zesnul pokojně dnes ráno obklopen svými milovanými," řekl Salat-Baroux.

Agentura Reuters poznamenala, že Chirac dominoval francouzské politice několik desetiletí a po vzoru Charlese de Gaullea (hlavou státu 1959-69) se snažil pozvednout postavení Francie jako hráče na světové scéně.

Republikán Chirac byl známý například svým nesouhlasem s útokem na Irák pod vedením Spojených států v roce 2003. Za jeho úřadování bylo na základě referenda zkráceno funkční období prezidenta ze sedmi let na pět. Stal se také jednou z osobností, které se zasloužily o prosazení eura.

Po odchodu z Elysejského paláce byl Chirac shledán vinným ze zneužití veřejných prostředků a v prosinci 2011 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu. Stal se tak vůbec prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným. Prokázal mu, že v době působení na pařížské radnici zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.

Ve funkci prezidenta navštívil Chirac dvakrát Českou republiku, poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád Bílého lva první třídy s řádovým řetězem. Podruhé se pak v listopadu 2002 zúčastnil v Praze summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO.

Na Chiracovo úmrtí dnes reagovala francouzská politická scéna. Národní shromáždění už exprezidenta uctilo minutou ticha, kterou vyhlásil jeho předseda Richard Ferrand, když přerušil schůzi dolní komory parlamentu.

Úctu zemřelému projevili i jeho někdejší političtí odpůrci. Šéfka krajní pravice Marine Le Penová na něj vzpomíná jako na "prezidenta, který byl schopen se postavit šílenství války v Iráku, čímž znovu navázal na tradiční francouzskou pozici vyvažování a diplomacii".

"Dějiny Francie obrací jednu stránku. Přijměme zármutek, protože má své důvody. Miloval Francii víc, než další po něm. A za toto jsme mu vděční," napsal na twitteru lídr krajně levicové opozice Jean-Luc Mélenchon.

Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že přišel o blízkého osobního přítele. "Předseda nenalézá slova k vyjádření svého zármutku," řekla mluvčí EK Mina Andreevová.