reklama

Na celém světě nyní žije zhruba 7,7 miliardy lidí. Nákaza se dosud prokázala u téměř 540.000 osob a přes 24.000 jich nemoci z koronaviru podlehlo.

Svět podle britských vědců z Imperial College London kvůli pandemii čelí "vážnému a akutnímu" nouzovému stavu a to, jak na něj budou jednotlivé vlády reagovat, je zásadní pro další vývoj.

Pokud se přijmou opatření na zmírnění šíření koronaviru, která sníží sociální kontakty starších lidí o 60 procent a v širší populaci o 40 procent, mohly by se ztráty na životech podle londýnských vědců snížit o polovinu, tedy na 20 milionů.

"Předpokládáme ale, že i pokud by nastal tento scénář, budou zdravotní systémy všech zemí rychle přetížené," uvádí již dvanáctá zpráva, kterou tým Královské univerzity v Londýně vydal od prvního potvrzeného výskytu koronaviru v čínském městě Wu-chan na konci loňského roku.

Podle skupiny odborníků vedené profesorem Neilem Fergusonem by se poptávka po zdravotní péči dala do jisté míry uspokojit jen v případě "rychlého přijetí opatření na ochranu veřejného zdraví, jak učinilo mnoho zemí". Experti tím mají na mysli například výrazné testování populace a izolaci nakažených či opatření k omezení sociálních kontaktů, upozornila agentura Reuters.

Pokud by všechny země zavedly odpovídající opatření, dalo by se v nejlepším případě zachránit podle Fergusonova týmu až 38,7 milionu životů. Nemoc COVID-19 by si tak vyžádala asi 300.000 obětí.

"Abychom se vyhnuli nebezpečí dalších epidemií, bude nutné zachovat opatření k potlačení (šíření koronaviru) v určité formě až do doby, než bude k dispozici vakcína či účinná léčba," uvedla Fergusonova skupina ve své studii. "Jakékoli zdržení při zavádění strategií potlačujících přenos (nákazy) povede k horším výsledkům a nižšímu počtu zachráněných životů," varují britští vědci.