Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je velmi pravděpodobné, že Finsko požádá o vstup do NATO, uvedla ministryně

Finsko, ilustrační foto
Finsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová se domnívá, že je "velmi pravděpodobné", že její země požádá o vstup do Severoatlantické aliance. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo, řekla v rozhovoru, který odvysílala britská stanice Sky. Po ruské agresi proti Ukrajině se podpora vstupu do NATO mezi Finy výrazně zvýšila, uvedla agentura AFP.

"Zdá se, že Finové se už rozhodli a naprostá většina z nich je pro vstup do NATO," prohlásila ministryně. Podle průzkumů veřejného mínění takový krok podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu byla pro vstup do NATO jen zhruba čtvrtina respondentů. Zhruba polovina z 200 poslanců finského parlamentu již oznámila, že vstup do vojenské aliance podpoří. Proti se vyslovilo 12 zákonodárců.

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině o vstupu do aliance uvažuje i Švédsko.

Moskva ve čtvrtek upozornila, že v případě vstupu dalších skandinávských zemích do NATO bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře. Ruské ministerstvo zahraničí dodalo, že Finsko a Švédsko se stanou "první linií NATO", pokud se k vojenské alianci přidají.

Finská premiérka Sanna Marinová tento týden prohlásila, že její země se rozhodne během několika týdnů po debatě v parlamentu. Finsko a Švédsko jsou členy Evropské unie, v obranné oblasti si ale dosud uchovávají neutralitu.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  Finsko NATO (Severoatlantická aliance)

Aktuálně se děje

15. dubna 2024 14:39

V Česku se potvrdily stovky nových případů černého kašle

V Česku během uplynulého týdne přibylo dalších 1494 nových případů černého kašle, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pondělí. Celkem se od začátku letošního roku potvrdilo téměř 7900 případů onemocnění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy