reklama

V Mykolajivu, kde před vypuknutím války žilo skoro půl milionu lidí, se po ukrajinském protiútoku znovu otevřely některé kavárny, restaurace či banky a po ulicích opět jezdí autobusy a tramvaje, píše list. "Ne, že bychom se už nebáli, ale zvykáme si na to. Musíme přežít. Nikdo už nechce z města odcházet," řekla 23letá Julija, která pracuje v jednom z místních květinářství. Dodala, že obchodu se daří dobře, protože všichni vojáci kupují květiny.

Majitelka obchodu s potravinami Svitlana zase popsala, jak si užívala po delší době noc bez bombardování a sirén varujících před vzdušnými údery. "Bylo to fantastické," řekla žena, jejíž obchod na jihu města byl jistou dobu přímo u bojové linie. "Hrozně se chceme vrátit k normálnímu životu, kdy se nestřílí a kdy se nebombarduje," dodala.

Mykolajiv leží u ústí řeky Jižní Bug do Černého moře a mohl by posloužit jako východisko pro útok na ještě významnější přístav Oděsa. Terčem ruských útoků se stal brzy po spuštění invaze na konci února; 4. března pak ruské jednotky pronikly do města a místní úřady hlásily pouliční boje. Rusové ale nikdy město nedobyli ani neobklíčili a obránci tento týden přešli do protiútoku.

Podle WSJ si boje vyžádaly značné ztráty na obou stranách. Ukrajinským jednotkám se podařilo zničit ruské kolony předtím, než jim dorazily posily, a při následném protiútoku se dostaly až za hranici Mykolajivské oblasti s Chersonskou oblastí. Pracovník márnice WSJ sdělil, že od potlačení ruského útoku přísun ukrajinských obětí o něco zeslábl.

"Rusové čekali, že se přiženou do města, že je všichni budou vítat, a že se je nikdo nepokusí zastavit. Takhle to ovšem nedopadlo," řekl šéf místní samosprávy Vitalij Kim. Zároveň varoval, že Mykolajiv zůstává v dosahu některých ruských raketových systémů, ale Rusové teď podle něj mají jiné starosti a musí se bránit.

Ačkoli se ruským vojákům nepodařilo Mykolajiv obsadit, ruská armáda se při postupu od Krymu a Chersonu dostala i za toto město, až k několik desítek kilometrů vzdálenému Voznesensku, ukazuje mapa bojiště od listu Financial Times. Tam ale podle dřívějšího článku WSJ Rusové rovněž tvrdě narazili. Během dvou dní tam údajně ukrajinské síly dobrovolníků i profesionálů zlikvidovaly většinu ruského taktického praporu a podle odhadu ukrajinských důstojníků zabily stovku ruských vojáků.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.