Klíčový krok v boji s koronavirem. Británie už očkuje vakcínou od AstraZeneca

Británie, která očkuje populaci rychleji než USA a zbytek Evropy, nasadila tuto očkovací látku jako první. Již loni přitom začala očkovat látkou, kterou vyvinuly americká společnost Pfizer a německá BioNTech. Informovala o tom agentura Reuters.

"Jsem velmi rád, že dnes dostávám vakcínu proti covidu, a jsem opravdu hrdý na to, že byla vyvinuta v Oxfordu," řekl Pinker, který podstupuje dialýzu kvůli onemocnění ledvin. Vakcína mu byla podána v oxfordské univerzitní nemocnici. Doplnil, že se těší, až v únoru oslaví s manželkou Shirley 48. výročí svatby. "Sestřičky, lékaři a zaměstnanci tu dnes byli skvělí," uvedl.

BREAKING: Brian Pinker, an 82-year-old retired maintenance manager and a patient at Oxford University Hospital, has become the first to receive the Oxford-AstraZeneca vaccine.Get more on this story: https://t.co/rLzBweY5PE pic.twitter.com/hfoQp49iQ2

Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Na rozdíl od očkovací látky od firem Pfizer/BioNTech, která se musí uchovávat při minus 70 stupních Celsia, lze britskou vakcínu uchovávat v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia. Ve prospěch vakcíny od AstraZenecy hraje i nižší cena. Jedna její dávka stojí podle agentury AFP asi 2,70 eur (71 korun), zatímco informované zdroje agentuře Reuters dříve sdělily, že EU souhlasila s cenou 15,50 eura (405 korun) za dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech.

Vakcína vyvinutá Oxfordskou univerzitou a společností AstraZeneca se podává ve dvou dávkách. Při testech vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje. Skutečnost, že některé osoby v testovací skupině dostaly nejprve poloviční dávku, nebyla záměrná, ale zavinila ji chyba, upřesňuje AFP.

Vakcína je vyrobena na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Ten je upraven tak, aby nedokázal lidskému organismu ublížit. Do tohoto upraveného viru jsou vloženy geny tvořící výběžky na povrchu koronaviru neboli S-proteiny, pomocí nichž se virus uchycuje na lidských buňkách. Imunitní systém člověka po aplikaci vakcíny reaguje vytvořením protilátek a aktivací T-lymfocytů. Pokud se později pacient nakazí koronavirem, imunitní systém vyvolá stejnou odpověď.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock označil nasazení druhé vakcíny za klíčový krok v boji s koronavirem ve Spojeném království a triumf britské vědy. Očkovat proti covidu-19 se v Británii nechalo již přes milion lidí, což je více než ve všech evropských zemích dohromady.

Vláda premiéra Borise Johnsona zajistila 100 milionů dávek této vakcíny vzniklé na domácí půdě. Prvních zhruba 530.000 dávek se začalo podávat v šesti anglických nemocnicích. V nadcházejících dnech se počet očkovacích míst významně rozšíří. Vláda doufá, že v řádu měsíců bude schopna proočkovat několik desítek milionů lidí.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  očkování,  AstraZeneca,  Velká Británie