Koronavirus proměnil postoj lidí k médiím. Zahraniční studie si všímá i situace v ČR

Vyplývá to z letošní studie o digitálním zpravodajství oxfordského institutu Reuters pro studium žurnalistiky (RISJ), který provedl výzkum ve čtyřech desítkách zemí včetně Česka.

Lidí, kteří důvěřovali médiím jako zdroji zpráv o koronaviru, bylo dvakrát více (59 procent) než těch, kteří v tomto ohledu věřili sociálním sítím (26 procent). Celkově ale jen 38 procent respondentů zastává názor, že většině zpravodajství se dá věřit, což je o čtyři procentní body méně, než před rokem.

V Česku dokonce zprávám všeobecně důvěřuje jen 33 procent lidí, 38 procent lidí pak věří zprávám ze svých preferovaných zdrojů. V Británii důvěra ve zpravodajství od loňska klesla o 12 procentních bodů.

V České republice podle studie dál klesá důležitost offline zdrojů zpráv jako je televize či tištěná média a čím dál více lidí používá pro konzumaci informací chytré telefony. Z jednotlivých médií Češi nejvíce důvěřují České televizi (62 procent), regionálním médiím (61 procent) a Českému rozhlasu (60 procent). Naopak největší nedůvěru má bulvární Blesk (63 procent) a televize Nova (32 procent).

Oxfordský institut ve své pravidelné zprávě píše o tom, jak se v jednotlivých zemích vyvíjí mediální trh zejména s přihlédnutím k digitálním platformám. Letos ale ve své zprávě akcentuje zejména změny, které nastaly po vypuknutí epidemie. V šesti ze zkoumaných zemí (Británii, USA, Německu, Španělsku, Jižní Koreji a Argentině) totiž výzkumníci lednové dotazování zopakovali ještě v dubnu a zjišťovali, jaké dopady měl virus na konzumaci médií.

Zdravotní krize podle průzkumu zejména celkově zvýšila poptávku po zprávách, a to hlavně těch produkovaných zavedenými společnostmi jako jsou televizní stanice, rozhlas či známá online média. Nejcitelněji zvýšení zájmu pocítily televize, kterým přestalo ubývat diváků. Například v Německu se od roku 2013 snížil počet lidí, kteří televizi udávají jako zdroj zpráv, o 12 procentních bodů. Po vypuknutí epidemie se ale sestupný trend zastavil a konzumentů televizních zpráv o dva procentní body přibylo. Pro Němce tak byla televize opět důležitější, než sociální média.

Ještě výraznější byla změna při odpovědi na otázku, jaké médium lidé považují sami pro sebe za hlavní zdroj zpráv. Například v Británii či Argentině v dubnu uvedlo televizi o pětinu více lidí, než v lednu.

"Žurnalistika je důležitá a poptávka opět stoupá. Pro vydavatele ale představuje problém, že i za zvýšeného zájmu jsou nyní příjmy nižší - zadavatelé reklamy se totiž připravují na nevyhnutelnou recesi a tržby z tisku klesají. Vzhledem k tomu se dá očekávat, že vzestup zažije digitální předplatné," uvádí autoři studie.

Velké změny čekají na producenty zpravodajství i vzhledem k trendům, které panují ohledně přístupu ke zprávám. Pouze čtvrtina oslovených používá v digitálním prostředí při hledání zpráv specializované aplikace nebo internetové stránky jednotlivých médií. V generaci lidí mezi 18 a 24 lety se ke zprávám dostává dvakrát více konzumentů skrze sociální sítě, než přes samostatné stránky.

Ze sociálních sítí slouží jako zdroj zpráv nejvíce facebook, YouTube a whatsapp. Postavení twitteru nyní ohrožuje instagram zaměřený na sdílení fotografií, který běžně používá třetina oslovených lidí, a dokonce dvě třetiny lidí mladších 25 let. Jako zdroj zpráv označuje instagram 11 procent dotázaných, twitter 12 procent.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  média,  sociální sítě,  Česká republika,  X (dříve Twitter),  Facebook,  televize,  Instagram