Léčba covidu ivermektinem vzbuzuje kontroverze i mezi vědci

Studii tento týden otisklo odborné periodikum Journal of the American Medical Association (JAMA). Tým vedený Eduardem Lópezem-Medinou z centra pro infekční choroby v kolumbijském Cali provedl klinické testy, jichž se účastnilo 400 lidí s mírnými příznaky covidu-19. Polovina z nich dostávala pět dní dávky ivermektinu, druhá polovina placebo. Příznaky nemoci u testovaného vzorku trvaly v průměru 12 dní u pacientů, kterým se podávalo placebo, a deset dní u pacientů léčených ivermektinem, což je statisticky nevýznamný rozdíl.

Nová data přinášejí do nejednotné odborné debaty velice potřebná fakta, ale Regina Rabinovichová z ústavu pro veřejné zdraví Harvardovy univerzity upozornila, že definitivní jasno vědci stále nemají. Studie byla podle ní jednak relativně omezená a jednak neodpověděla ani na nejnaléhavější otázku, zda ivermektin může pomoci pacientům s těžkým průběhem covidu, nebo dokonce zabránit úmrtím. K fundovaným závěrům budou moci vědci dospět až po dokončení dalších klinických testů, které nyní běží.

"Já jen potřebuji data, protože v této oblasti nyní panuje chaos," zdůraznila Rabinovichová, která se podle svých slov snaží zachovat neutralitu a nestranit ani zastáncům, ani odpůrcům léku.

Ivermektin se běžně používá pro léčbu nemocí způsobených parazity, loni ale australští vědci přišli s poznatkem, že tento lék ve vysokých dávkách potlačuje v buněčných kulturách virus SARS-CoV-2. Lék se proto začal nasazovat lidem nakaženým koronavirem, a to zejména v zemích Latinské Ameriky.

"Ivermektin se nyní široce používá. V mnoha zemích na americkém kontinentu i v jiných částech světa je součástí národních strategií pro léčbu covidu," uvedl López-Medina.

Lék ale vzbuzuje i kontroverze. Podle některých vědců by se totiž musel podávat v extrémně vysokých, potenciálně škodlivých dávkách, aby byl účinný. Zdravotní experti také mají obavy, že se lidé v zoufalství můžou uchýlit i k přípravkům na bázi ivermektinu určeným pro zvířata.

"Existuje na to spousta vzájemně si odporujících názorů, někdy extrémně protikladných," domnívá se Carlos Chaccour z barcelonského Institutu globálního zdraví. "Myslím, že tady máme tu čest s dalším hydroxychlorochinem."

Do antimalarika hydroxychlorochin se vkládaly velké naděje v prvních fázích pandemie a propagoval ho i tehdejší americký prezident Donald Trump. Jeho účinky se však neprokázaly a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) stáhl povolení pro mimořádné využití tohoto léku, pro léčbu covidu-19 ho nedoporučila ani Světová zdravotnická organizace (WHO).

Témata:  COVID-19 koronavirus,  léky