Na Ukrajině mají pokračovat snahy o evakuaci civilistů z areálu Azovstalu

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která o víkendu překvapivě navštívila Kyjev, bude ve Varšavě jednat s polským prezidentem Andrzejem Dudou a šéfkou dolní komory polského parlamentu Elžbietou Witekovou.

Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz se zase chystá odcestovat do ukrajinské metropole a osobně tak podpořit režim prezidenta Volodymyra Zelenského.

Situace v hutním komplexu, který zůstává poslední částí Mariupolu dosud neobsazenou ruskými silami, patří aktuálně k nejsledovanějším v celém konfliktu. Odhaduje se, že v síti tunelů pod ocelárnou je ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a až 1000 civilistů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina