U Bachmutu navzdory ruskému příměří pokračuje dělostřelecká palba

Ruská státní televize Rossija-1 předtím tvrdila, že příměří platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.

Jednostranné 36hodinové příměří po dobu pravoslavných Vánoc ve čtvrtek nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Platit má od dnešního poledne moskevského času (10:00 SEČ) do sobotní půlnoci (22:00 SEČ). Podle Kyjeva jde o pokrytectví a skeptičtí jsou ohledně motivů ruského vůdce i západní představitelé.

"Dnes v poledne začalo platit příměří podél celé linie dotyku, pokračovat bude do 7. ledna," zaznělo ve vysílání ruské televize. Novináři AFP na frontě následně uvedli, že u Bachmutu, epicentru bojů na východní Ukrajině, zazněly po 10:00 SEČ výstřely na ukrajinské i ruské straně. Intenzita ostřelování ale podle nich byla menší, než v předchozích dnech.

Ukrajinské ozbrojené síly podle agentury TASS přesně na úvod jednostranného příměří ostřelovali východoukrajinský Doněck, který ovládají proruští separatisté. Na ukrajinské ostřelování obydlených oblastí podle agentury Interfax upozornilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruští vojáci klid zbraní dodržují.

Poradce ukrajinského prezidenta Tymošenko kolem poledne SEČ na telegramu napsal, že Rusové zasáhli obytnou budovu v Kramatorsku, který leží nedaleko frontové linie. Předtím informoval o ruském ostřelování hasičské stanice v jihoukrajinském Chersonu, které podle ruskojazyčného serveru BBC nastalo brzy ráno. Na místě jsou podle Tymošenka mrtví a zranění.

Ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek zpochybnili motivaci, která Rusko k prvnímu podobně plošnému klidu zbraní od začátku války vedla. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ruský krok označil za pokrytecký a podle Zelenského chce Moskva využít Vánoce jako zástěrku, aby alespoň na chvíli zastavila ukrajinský postup na Donbasu.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes na telegramu Ukrajince varovala, že Rusové mohou plánovat o svátcích na okupovaných územích teroristické útoky. "Vyzývám občany k opatrnosti a pokud je to možné, aby se vyhýbali místům s velkým počtem lidí," napsala vicepremiérka.

BBC zná identitu 11 tisíc padlých Rusů. Skutečné ztráty jsou vyšší

Z otevřených zdrojů zjistil ruskojazyčný servis britské stanice BBC ve spolupráci se serverem Mediazona jména více než 11.000 Rusů, kteří přišli o život během invaze na Ukrajinu. Mezi potvrzenými oběťmi je i 500 vojáků, kteří byli do bojů vysláni na základě mobilizace vyhlášené ruským prezidentem Vladimirem Putinem loni v září. BBC podotýká, že skutečné ruské ztráty na životech budou výrazně vyšší.

"K 6. lednu jsme mohli potvrdit informace o 11.009 zabitých vojácích a důstojnících," uvádí BBC. Podle nejkonzervativnějších odhadů ve skutečnosti na Ukrajině padlo nejméně 22.000 ruských vojáků. Podle amerických analýz celkové ruské ztráty, do nichž se počítají mrtví, ranění a pohřešovaní, dosahují nejméně 99.000. Nezahrnují ovšem i ztráty na straně Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky, dvou separatistických útvarů bojujících proti Kyjevu po boku Ruska.

BBC také zjistila, že o život přišlo 539 vojáků mobilizovaných po 21. září. Mezi ně ovšem nejsou započítány oběti ukrajinského novoročního útoku na Makiijivku v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že o život při něm přišlo 89 vojáků. O tom, že šlo o mobilizované, Moskva původně sama informovala, pak ale tato informace zmizela. Podle ukrajinských novinářů a ruských prokremelských blogerů mrtvých ale mohou být stovky. BBC ovšem ještě nezjistila jejich identitu, a tak je nezahrnula do své statistiky.

Zahrnuto je do přehledu naopak 39 mobilizovaných Rusů, o nichž stanice ví, že přišli o život ještě na území Ruské federace. Podle oficiálních údajů zemřeli nejčastěji kvůli problémům se srdcem, v důsledku nešťastných událostí nebo po nadměrné konzumaci alkoholu. Sami mobilizovaní říkají, že na bojišti jejich jednotky mají vysoké ztráty kvůli intenzivnímu a přesnému ostřelování z ukrajinské strany, nedostatečnému výcviku, špatné koordinaci mezi jednotlivými jednotkami nebo problémům s komunikací a mapami.

V posledních dvou měsících je ruským regionem, odkud pocházel největší počet potvrzených obětí, Krasnodarský kraj ležící na jihu země. BBC podotýká, že o 40 procentech úmrtí se informace neobjevily v médiích nebo na sociálních sítích, podařilo se je získat jedině díky výzkumu na hřbitovech, které navštěvují dobrovolníci a pořizují fotografie čerstvých hrobů. Druhým regionem s největším počtem padlých je Dagestán, třetím pak Burjatsko. Nepoměrně nízký je počet obětí připadající na Moskvu. Sociologové v této souvislosti uvádějí, že toto rozložení odráží ekonomickou nerovnost mezi ruskými regiony.

Americký předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley minulý měsíc řekl, že Rusko i Ukrajina v nynější válce přišly o asi 100.000 vojáků. Mezi tyto ztráty počítal mrtvé a zraněné.

Ukrajinská média dnes informovala, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak tvrdí, že na ruské straně je více než 300.000 zabitých nebo raněných vojáků. "Rusko se dostalo do takového stavu, že je mu jedno, jestli ztratí 100, 200 nebo 500 tisíc (lidí)," řekl Podoljak.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda