reklama

Navrhl také spolkové vládě kancléřky Angely Merkelové a premiérům německých spolkových zemí, aby uspořádali krizové jednání s výrobci, jehož jediným tématem bude očkování. Rozhodnutí o schůzce padne ještě dnes.

Očkování je v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, které také zřídily střediska pro masovou vakcinaci. Jejich kapacita ale zůstává nevyužita a některá centra ani nejsou otevřena, neboť není k dispozici dostatek látky. Tu zatím Německo stejně jako ostatní země dostává od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Například Berlín je schopen jen v centrech očkovat i více než 20.000 lidí denně, doposud zde vakcínu dostalo jen 108.000 lidí.

To, že v prvních týdnech bude vakcíny nedostatek, politici věděli a opakovaně na to upozorňovali. Nyní se ale spory o dodávky vyostřují. Společnosti Pfizer a BioNTech oznámily, že musí dočasně dodávky omezit, aby mohly navýšit výrobní kapacitu v továrně v belgickém Puursu.

Televize ZDF spočítala, že omezování dodávek je spíše věcí výkladu. Zatímco podle německého ministerstva zdravotnictví do země jen tento týden přijde o 182.000 dávek méně, než bylo slíbeno, a příští týden ještě méně, přesto jsou dodávky pro období od poloviny ledna do poloviny února zhruba pět procent nad dohodnutým plánem. Rozdíl spočívá v tom, že ministerstvo zdravotnictví ve své bilanci nově vychází z toho, že z jedné ampule od společností Pfizer/BioNTech je možné aplikovat šest a ne původně stanovených pět dávek.

Z technických důvodů, aby bylo možné zajistit bezproblémové vytažení pěti dávek, plní výrobce ampule rezervním množstvím látky. Teoreticky je tak možné získat z jedné ampule i šest dávek, což Německo a EU oficiálně umožňují. Jak uvedla zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD, Pfizer s BioNTechem novým postupem vysvětlují omezování dodávek, neboť smlouvy podle nich hovoří o dávkách a nikoli o ampulích. Bonus v podobě dvaceti procent dodatečných dávek se prozatím nekoná.

Očkovací centra v Německu však mezitím hlásí, že ne vždy se podaří z ampule získat šest dávek po 0,3 mililitru. Durynské ministerstvo zdravotnictví dokonce hovoří o tom, že šestou dávku nelze získat z každé druhé ampule. Velkou roli totiž hrají použité jehly a opatrnost odběru.

Tempo očkování se v jednotlivých spolkových zemích liší, a to výrazně. Zatímco papírový premiant Meklenbursko-Přední Pomořansko se chlubí 3,3 procentem proočkované populace, v Severním Porýní-Vestfálsku je to 1,7 procenta. Severní Porýní-Vestfálsko, které je nejlidnatější spolkovou zemí, sice naočkovalo přes 380.000 lidí, což je šestkrát více než Meklenbursko-Přední Pomořansko, s vakcínou ale šetří. Nechává si totiž v rezervě druhou dávku pro přeočkování.

Podobně postupují i další spolkové země, ačkoli Institut Roberta Kocha (RKI) na takové strategii netrvá. Odborníci nově spolkovým zemím doporučují, aby naopak využili větší časový rozestup mezi přeočkováním. U látky Pfizer/BioNTech se dosud vycházelo z 21 dní, přijatelný je ale interval až 42 dní. Díky tomu by mělo být možné naočkovat více lidí první dávkou.

I přes problémy s nedostatkem vakcíny není Německo v očkovací nouzi, kdy by látku nemělo. Ze statistiky RKI vyplývá, že země dosud dostala 3,4 milionu vakcín od Pfizeru/BioNTechu a od Moderny. Podle dat RKI z dnešního dopoledne bylo naočkováno 2,1 milionu lidí, z nichž 366.000 obdrželo již druhou dávku.