Německo po více než 60 letech provozu vypíná poslední jaderné elektrárny

Němci o půlnoci odpojí od sítě tři poslední jaderné elektrárny, kromě Isaru také Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Který z reaktorů bude odpojen jako úplně poslední, to zatím není jasné. Knott ale řekl, že chce být u toho, až bude večerní směna elektrárnu vypínat. "Bude to velmi emotivní akt. Představa, že už nebude zpátky v provozu, je těžká," řekl agentuře DPA.

Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musejí být definitivně vypnuty dnes. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda varoval, že konec jádra v Německu může nakonec zdražit elektřinu českým odběratelům. Upozornil, že Česká republika z energetického hlediska představuje 'sedmnáctou spolkovou zemi Německa', protože je vysoce integrována do německého energetického trhu.

"Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, značí to, že jí sami nemají dostatek, což kvůli provázanosti trhů vyvolá tlak na růst burzovních cen elektřiny také v Česku. Od těchto burzovních cen se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy," uvedl Kovanda.

Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu jen asi pěti procenty. Loni se jaderná energie podílela na výrobě elektřiny v zemi šesti procenty, obnovitelné zdroje 44 procenty.

Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent podporuje jejich odstavení.

Zastánci jaderné energie tvrdí, že Německo se nakonec bude muse k jádru vrátit, pokud chce postupně opustit fosilní paliva a stát se do roku 2045 ve všech odvětvích uhlíkově neutrální, protože větrné a solární elektrárny nepokryjí poptávku.

Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru, Evropská unie pak v odvetě zavedla sérii protiruských sankcí a přestala odmítat ruské suroviny. Výsledkem byl další prudký růst cen elektřiny a plynu na evropském trhu. Ceny se ale začaly citelně zvyšovat už v roce 2021 v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která podle části analytiků tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.

Témata:  Německo,  jaderné elektrárny