Německý parlament odsouhlasil klimatickou neutralitu do roku 2045

Reagovala na rozhodnutí ústavního soudu, který část stávajícího klimatického zákona označil za nedostatečnou. V pátek návrh posoudí ještě Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo německé spolkové země, poslední krok pak musí svým podpisem učinit prezident Frank-Walter Steinmeier.

"Novelizovaný klimatický zákon je silným základem pro ochranu klimatu v nadcházejících letech a desetiletích," řekla dnes před hlasováním ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. "Úkol je to veliký. Nejde o nic menšího než zdvojnásobení tempa ochrany ovzduší," uvedla. Dodala, že úprava zákona vnese do ekologického úsilí Německa více mezigenerační spravedlnosti, jak požadoval ústavní soud.

Ústavní soud v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030, protože stávající plán znevýhodňoval příští generace. Vláda zareagovala obratem a již v květnu se dohodla na tom, že Německo do roku 2030 bude ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent. Po roce 2045 se má země dostat do záporného emisního stavu, kdy bude neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

Za důvod, proč vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) s úpravou spěchala, označují analytici zářijové parlamentní volby. Někteří komentátoři hovoří o ekologickém turbu. Ve volbách by rádi získali kancléřský úřad opoziční Zelení, pro které je ekologie jedním z pilířů programu. Takto jim současné vládní strany téma sebraly.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace žádá neutralitu do roku 2040. Nespokojeni jsou i Zelení. Kancléřská kandidátka strany Annalena Baerbocková řekla, že novela postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů.

Témata:  Německo,  klimatická změna