Nosit, či nikoli? Názory na roušky se velmi různí, tápou i odborníci

"V přelidněných asijských zemích vznikly ty nejzávažnější epidemie. Můžeme připomenout například pandemii SARS v roce 2003 nebo vznik nových kombinací nebezpečných chřipkových virů, které měly všechny původ v Asii," vysvětlila důvod této tradice Dana Göpfertová, která vede ústav epidemiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V mnoha zemích jihovýchodní Asie, zejména v hustě obydlených městech, mnozí roušky nosí i kvůli znečištění ovzduší.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru většina zemí nosit roušky všem svým občanům nepřikazuje. Povinné nošení roušek mimo domov mezi prvními zeměmi zavedla Česká republika s účinností od 19. března. Sousední Slovensko zavedlo toto opatření od 25. března. Povinnost nosit roušky na veřejných místech má také Izrael či Turecko a od pondělí bude toto nařízení platit také na Ukrajině.

Řada dalších zemí přikazuje nosit roušku ve vybraných případech. V Rakousku bude například od pondělí možné nakupovat jen v rouškách. Ve Slovinsku je povinné nosit roušky v každém uzavřeném prostoru. Hongkong nebo Singapur povinně požadují nošení roušek u jedinců, kteří mají příznaky infekce dýchacích cest.

Prezident USA Donald Trump oznámil, že americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje Američanům, aby pomohli omezit šíření koronaviru používáním látkových roušek. Zdůraznil ale, že takovéto zakrývání obličeje není povinné, a upozornil, že on sám to dělat nehodlá. Ve Spojených státech, které mají největší počet nakažených koronavirem na světě, se o doporučení k zakrývání obličeje v posledních dnech diskutovalo a mezi odborníky nepanovala shoda.

CDC zprvu hovořilo o tom, že lidé s příznaky nemoci COVID-19 by svou tvář přikrývat měli, zdraví lidé ale nikoli. Rezervovaně se k rouškám vyjádřil také hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci, podle něhož roušky nejsou náhradou jiných protiepidemických opatření, především dodržování vzájemného odstupu mezi lidmi. K zakrývání úst a nosu na veřejnosti v pátek naopak vyzval starosta New Yorku Bill de Blasio.

Stanovisko k rouškám změnila v posledních dnech také Světová zdravotnická organizace (WHO). Zástupce WHO Michael Ryan se v pátek vyslovil pro širší používání podomácku vyráběných roušek. Ještě počátkem týdne Ryan byl k rouškám skeptičtější a nedoporučoval je, pokud člověk není sám nakažen. Oponenti na to ale reagovali, že mnozí lidé nemohou sami vědět, zda infikováni jsou.

Také britský vládní expert Jonathan Van-Tam prohlásil, že Británie nedoporučuje, aby roušky nosili zdraví lidé. Jistý si smysluplností nošení roušek není ani šéf italské civilní ochrany Angelo Borrelli. Podle něj nyní není nezbytné, aby ti, kteří dodržují odstup a pravidla stanovená vládou, roušky nosili.

V Číně, odkud se nový typ koronaviru začal loni šířit do světa, omezení včetně povinného nošení roušek zavedly některé provincie či města, celostátně ale platily pokyny odstupňované dle míry rizika s tím, že kvalitnější chirurgické roušky měly být vyhrazeny pro pracovníky na exponovaných místech. Pro jiné, například lidi pracující v dobře větraných prostorách nebo pohybující se v přírodě, nebylo zakrytí tváře povinné.

Podle knihy "Dějiny chirurgických obličejových masek: Mýty, masky a muži a ženy za nimi" od Johna L. Spoonera, ze které citoval server The New York Times, se obličejové masky poprvé objevily na konci 19. století. Nosili je lékaři při operacích, aby zabránili nákaze vzduchem šířenými bakteriemi. V roce 1910 je přijaly čínské úřady ve snaze zabránit šíření plicního moru. O osm let později se tyto masky staly globálním fenoménem, když byly všeobecně přijímány jako ochrana před španělskou chřipkou.

Témata:  zdravotnické roušky,  Donald Trump,  Čína,  COVID-19 koronavirus,  USA,  Česká republika