reklama

Devět zemí - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea - mělo na začátku letošního roku odhadem celkem 13.400 nukleárních zbraní. To je o 465 méně než loni, kdy zmíněné státy disponovaly 13.865 atomovými zbraněmi, napsal SIPRI, který to označil za "výrazný pokles".

Uvedené snížení je "převážně důsledkem demontáže starých jaderných zbraní v Rusku a USA", které dohromady vlastní přes 90 procent jaderného arzenálu. V případě Spojených států se počet jaderných hlavic snížil o 385, v případě Ruska o 125. Naopak Čína, Británie, Indie a Severní Korea svůj jaderný arzenál mírně posílily, píše SIPRI.

Washington a Moskva snižováním počtu jaderných hlavic plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a "jednání o prodloužení smlouvy START II nebo o nové podobné dohodě nepokročila od roku 2019", podotýká SIPRI.

"Absence klíčového dialogu mezi Ruskem a Spojenými státy... by mohla potenciálně vést k novému jadernému závodu ve zbrojení," varoval ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI a spoluautor zprávy Shannon Kile.

Zároveň jaderné velmoci pokračují v modernizaci svých zbraní. "Čína je uprostřed modernizace svého jaderného arzenálu," připomíná SIPRI a upozorňuje, že Peking navíc nadále odmítá výzvy Spojených států, aby se zapojil do rozhovorů o omezování stavu nukleárních arzenálů.

"Rozsáhlé a nákladné programy na výměnu a modernizaci jaderných hlavic, raket, odpalovacích systémů a zařízení na výrobu jaderných zbraní" mají také Spojené státy a Rusko, konstatuje zpráva.

V letošním roce slaví 50. výročí Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), považovaná za základní kámen světového pořádku v jaderných zbraních. Jejich množství dosahovalo vrcholu v 80. letech, kdy jich bylo na 70.000, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.