Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Padne, či nepadne Merkelová? Politolog to řekl na rovinu

Angela Merkelová, německá kancléřka
Angela Merkelová, německá kancléřka
Foto: Vláda.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová zůstane v úřadu až do roku 2021, a to navzdory krizi, v níž se nachází její Křesťanskodemokratická unie (CDU), je přesvědčen německý politolog Thorsten Faas. Kdo stane v čele CDU, která je dlouhodobě nejsilnější německou stranou, je podle něj po ohlášeném odchodu předsedkyně Annegret Krampové-Karrenbauerové zatím zcela otevřené. Stejně jako to, zda se strana někdy vrátí ke své dřívější síle.

"Skutečně si myslím, že tento rok budeme mít ve vládě stabilitu," řekl zahraničním novinářům v Berlíně Faas na adresu koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), o jejíž výdrži německá média pochybují prakticky od jejího vzniku v březnu 2018. Ke spekulacím přispívají spory v kabinetu, únava z další velké koalice, propady vládních stran v zemských volbách i jejich personální nestabilita.

Ta nejprve postihla sociální demokraty, kteří od parlamentních voleb ze září 2017 svůj vedoucí tým měnili už dvakrát, a nyní také demokraty křesťanské, jejichž šéfka Krampová-Karrenbauerová se rozhodla odejít během roku z funkce kvůli nedostatečné autoritě i politickému zemětřesení v Durynsku. Tam politici CDU hlasovali spolu se zástupci pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD) pro nového ministerského předsedu.

Podle politologa Faase je ovšem postavení Merkelové velmi pevné. Přispívá k tomu na stabilitu zaměřená německá ústava, která při vyjádření nedůvěry kancléři zároveň vyžaduje shodu na kancléři novém, i nadále vysoká obliba šéfky německé vlády u veřejnosti: Merkelová dlouhodobě patří do trojice nejpopulárnějších politiků.

V neposlední řadě kacléřčinu pozici v patnáctém roce v úřadu stabilizuje i mezinárodní situace a nadcházející německé předsednictví v Evropské unii. "Přinejmenším elitám v Berlíně je jasné, že během unijního předsednictví je nutná stabilita, čímž je možnost předčasných voleb pro letošek ze stolu," zdůraznil politolog ze Svobodné univerzity v Berlíně. Podle jeho názoru je dobře možné, že volby v roce 2021 se uskuteční v řádném termínu.

To naznačují i aktuální vyjádření koaličních partnerů CDU. Šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder dnes v listu Frankfurter Allgemeinen Zeitung zdůraznil, že Německo potřebuje "stabilní vládu s mezinárodně velmi uznávanou kancléřkou". Generální tajemník SPD Lars Klingbeil zase uvedl, že jeho strana šla do koalice s Merkelovou jako kancléřkou a s ní v koalici také skončí, a sice až před řádnými volbami.

O co stabilnější se nyní zdá postavení Merkelové, o to nejistější je situace uvnitř CDU. Zatím není ani jasné, kdy strana vybere svého nového šéfa. Část straníků chce mít jasno do léta, Krampová-Karrenbauerová zatím hovoří o volbě na prosincovém sjezdu. Kdo z trojice hlavních kandidátů - ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr zdravotnictví Jens Spahn a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz - uspěje, je podle Faase zcela otevřené.

Podle politologa záleží na tom, jestli převáží stranické křídlo podporující dosavadní středovou politiku Merkelové, nebo to, které si přeje konzervativnější a pravicově vyhraněnější politiku. Favoritem první skupiny je Laschet, který politiku Merkelové dlouhodobě podporoval, favoritem té druhé Merz, který například loni hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany kancléřky i o tom, že "takhle to nemůže jít dál".

Tyto dvě skupiny jsou přitom podle Faase prakticky stejně velké, což komplikuje možnost, že se poražené křídlo semkne za vítězným kandidátem. Potvrzuje to nakonec i příklad neustále podrývané pozice Krampové-Karrenbauerové, která v souboji s Merzem o předsednický post v prosinci 2018 zvítězila poměrem hlasů 517 ku 482.

Témata:  Angela Merkelová Německo Annegret Krampová-Karrenbauerová Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 13:46

Černochová vymění šéfa Vojenského zpravodajství. Bude jím Bartovský

Vláda ve středu na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odsouhlasila jmenování brigádního generála Petra Bartovského ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ). Po úterním projednání na plénu sněmovního obranného výboru tak byly splněny zákonné podmínky pro jeho jmenování.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy