reklama

"Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu," uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem," dodal.

Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna "pouze v případě, že budeme zničeni". Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují. "Město můžete okupovat, ale žít tam můžete pouze v případě, že tam nebudou Ukrajinci," vzkázal Zelenskyj Rusku. Za ultimativní považuje například ruský požadavek "denacifikace" země.

Ukrajina podle Zelenského musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. "Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy," řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.

Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť "asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje". Podle něj by ovšem záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země aliance.

Zelenskyj dále uvedl, že je pro něj těžké nepřistoupit na kompromisy ve chvíli, kdy vidí obrovskou zkázu ukrajinských měst, například obléhaného Mariupolu. Snaží se vidět situaci ve své celistvosti, od postojů lidí v západoukrajinském Lvově, kterému se boje dosud z větší části vyhýbají, přes hlavní město Kyjev až po zmíněný Mariupol.

Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech nicméně přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dříve uvedl, že Moskva zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do "jakýchkoli bloků".

Od začátku války na Ukrajině ruská armáda ztratila jednoho generálmajora, sedm plukovníků, jednoho námořního kapitána prvního stupně, devět podplukovníků, 20 majorů a 70 nižších důstojníků. Vyplývá to z oznámení ruských představitelů a místních médií uvedla televize BBC.

Ačkoliv Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, samo se k počtu zemřelých dlouho nevyjadřovalo. 2. března poprvé a zatím naposledy uvedlo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Podle BBC se ale od té doby podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.

Se zcela odlišnými odhady pak operují americké zpravodajské služby. Ty podle serveru The New York Times uvádí, že na Ukrajině již přišlo o život zhruba 7000 ruských vojáků.