Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Protesty v Chile. Prezident tvrdí, že policie na vandalizmus sama nestačí.

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Česká televize

Protivládní protesty v Chile, které vypukly v polovině října a vyžádaly si nejméně 26 obětí, opět zesílily a provází je na řadě míst i násilí radikálních skupin. Chilský prezident Sebastián Piňera ve středu prohlásil, že policie na vandalismus v ulicích sama nestačí, a vyzval proto parlament, aby rychle přijal návrh zákona umožňující vyslat na ochranu klíčové infrastruktury armádu.

"Nastal čas říct: Dost! Vláda dělá svou práci a používá přitom nástroje demokracie a právního státu," prohlásil prezident na tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády. To se zabývalo novou vlnou nepokojů, během nichž v úterý radikálové opět stavěli barikády, rabovali obchody a zapálili i pětihvězdičkový hotel ve městě La Serena.

Majitel hotelu, který v úterý vyrabovalo a zapálilo asi pět desítek maskovaných radikálů, kritizoval násilnosti a podivil se, že na místě nebyla policie. Zároveň podpořil prezidentovu snahu o vyslání armády na pomoc policii. Na sociálních sítích jsou fotky, na nichž maskovaní radikálové leží na lehátkách před vyrabovaným hotelem obklopeni hořícími barikádami. "Proč nedorazila armáda? Budeme mít občanskou válkou?" ptal se novinářů majitel hotelu.

Armádu povolal do ulic chilských měst k zajištění pořádku prezident Piňera několik dní po vypuknutí nepokojů v polovině října, asi po týdnu se vojáci vrátili do kasáren. Prezident si za to vysloužil širokou kritiku, neboť armáda nebyla proti demonstrantům nasazena od pádu vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990.

Nevládní organizace kritizují armádu i policii za nepřiměřené použití síly při protestech, při nichž byly zraněny tisíce demonstrantů, ale i policistů. Prokuratura nyní vyšetřuje 26 úmrtí při protestech, u pěti z nich bylo příčinou střelné zranění. Další mrtví byli nalezeni v zapálených obchodech či podpálené továrně.

Za kritickou označil situaci v Chile ve středu i ministr obrany Alberto Espina, který rovněž uvedl, že "policie je absolutně přetížená". Kromě návrhu, aby armáda mohla zajišťovat ochranu klíčové infrastruktury, aniž by musel být vyhlášen výjimečný stav, předložila vláda i zákon zpřísňující tresty za rabování a stavění barikád i za veřejné nepokoje pro ty, kteří si při tom zakrývají tvář.

Protivládní protesty v Chile, považované za největší od konce Pinochetovy vlády (1973-1990), zažehlo v polovině října další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Radikálové tehdy zapalovali vozy metra, autobusy i obchody. Z metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst a nepřestaly ani po zrušení zdražení jízdenek. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti.

Velké části Chilanů vadí, že ač má země prosperující tržní hospodářství, zvyšují se jim životní náklady, včetně výdajů na školství a zdravotnictví. Široce je kritizován hlavně penzijní systém. K uklidnění protestů proto nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, ani dohoda o referendu o nové ústavě, ačkoliv ta je jedním z hlavních požadavků protestujících.

V Chile se za posledních šest týdnů konala i řada pokojných demonstrací, největší z nich se 25. října účastnil v metropoli přes milion lidí.

Témata:  policie armáda protest Chile demonstrace

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 10:44

Rusko podle expertů po schválení americké pomoci posílí útoky proti Ukrajině

Západní vojenští odborníci očekávají v následujících týdnech posílení ruských raketových a dronových útoků na Ukrajinu, než dorazí nová americká vojenská pomoc schválená Sněmovnou reprezentantů. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy