reklama

Šéf Bílého domu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států. "Musíme se na to ale dívat jasnýma očima - tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj," řekl Biden.

Putin podle Bidena zahájením války udělal "strategickou chybu" a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. "Tenhle muž nemůže zůstat dál u moci," řekl šéf Bílého domu.

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. "Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice... to nejsou činy velkého národa," řekl americký prezident.

Šéf Bílého domu použil při popisu současné situace srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. "Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 - sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství... v posledních 30 letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají," uvedl Biden.

Biden už dnes v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nazval ruského prezidenta Vladimira Putina řezníkem. Podle agentur to řekl při setkání s ukrajinskými uprchlíky ve Varšavě. Biden se o šéfovi Kremlu vyjádřil nelichotivě už několikrát. Bidenovy urážky na Putinovu adresu zužují možnosti pro zlepšení vztahů Moskvy s Washingtonem, zareagoval mluvčí Kremlu. Vyčetl také Bidenovi, že se v době války v Kosovu zasazoval za bombardování tehdejší Jugoslávie.

Na otázku, co si myslí o Vladimiru Putinovi - "vzhledem k tomu, co těmto lidem způsobil" - americký prezident podle agentury AFP odpověděl jednou větou: "Je to řezník." Setkání šéfa Bílého domu s ukrajinskými uprchlíky na Národním stadionu v polské metropoli přitom živě přenášelo několik televizních stanic.

Kvůli napadení Ukrajiny a barbarskému postupu ruských sil Biden minulý týden nazval Putina válečným zločincem, později "krvežíznivým diktátorem" a "hrdlořezem".

Americký prezident nelichotivým vyjádřením o Putinovi Moskvu silně popudil už před rokem. V březnu tehdy v rozhovoru, který odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka".

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nyní uvedl, že Bidenovy osobní urážky na Putinovu adresu zužují možnosti ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a USA. "Přeci jen by si státní představitel měl zachovat soudnost," řekl Peskov podle agentury TASS. "Samozřejmě pokaždé podobné osobní urážky zužují okno příležitostí pro naše dvoustranné vztahy za nynější administrativy (USA). Toho si musíme být vědomi," zdůraznil mluvčí.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.