reklama

Evropská unie by podle mnohých států bloku měla do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality; věc je také součástí dnes představeného plánu Evropské komise pod označením Evropská zelená dohoda. Soubor pěti desítek opatření počítá mimo jiné také s vytvořením fondu na podporu změn v regionech nyní závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Český premiér Andrej Babiš tvrdí, že bez výstavby nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nebude moci Česko klimatické cíle splnit. Vláda nyní předpokládá, že jádro bude tvořit v roce 2050 polovinu energetického mixu Česka. S českými jadernými plány ale Rakousko nesouhlasí a chce proti nim vystoupit.

Před dvoudenním summitem, který začne v Bruselu ve čtvrtek, se Rakousko, které v této věci v EU mnoho spojenců nemá, snaží podle APA zabránit tomu, aby unie z podpůrného mechanismu finančně podpořila výstavbu jaderných energetických zdrojů.

Naopak země visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří vedle Česka ještě Polsko, Slovensko a Maďarsko, za podpory Bulharska s Rumunskem tlačí na zmírnění unijního postoje ve prospěch jádra. APA napsala, že nejhlasitěji vystupuje Praha, která požaduje výslovné uznání nukleární energetiky za příspěvek k ochraně klimatu. Babiš v tomto smyslu už poslal svým protějškům z unijních států dopis, poznamenala rakouská agentura.

Diplomaté s ohledem na požadavky skeptických zemí očekávají dlouhé jednání. Vzhledem k tomu, že summit přijímá závěry jednomyslně, není vyloučen ani krach schůzky. Podle některých unijních představitelů ale nechce nový předseda Evropské rady Charles Michel dopustit, aby jeho premiéra skončila neúspěšně.