Šéfka EP v Kyjevě slíbila evropskou pomoc s poválečnou obnovou Ukrajiny

Metsolaová rovněž ujistila, že europarlament podpoří úsilí Ukrajiny o zahájení procesu směřujícího k členství v Evropské unie. "Prosím, věřte mi, když říkám, že Evropský parlament, Evropská unie a Evropané stojí za Ukrajinou. Proto jsem dnes tady, protože stojíme za vámi," řekla Metsolaová po příjezdu do ukrajinské metropole, kde se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem i premiérem Denysem Šmyhalem.

Šéfka EP na Ukrajinu přivezla tři sliby. "Zaprvé, zločinná invaze (ruského prezidenta Vladimira) Putina na Ukrajinu vystavuje Rusko přímé konfrontaci s Evropou, mezinárodním společenstvím a světovým pořádkem založeným na pravidlech. To není něco, co mu necháme jen tak projít," upozornila.

"Zadruhé, Evropská unie uznává vaše evropské ambice a vaši touhu stát se kandidátskou zemí. A můžete počítat s plnou podporou Evropského parlamentu při dosahování tohoto cíle," pokračovala Metsolaová.

"Zatřetí, pomůžeme vám znovu vybudovat vaše města, až tato ilegální, nevyprovokovaná a zbytečná válka skončí. Už jsme poskytli finanční, vojenskou a humanitární pomoc. To bude pokračovat a ještě se navýší," slíbila Metsolaová na společném tiskovém brífinku se Stefančukem. Ten řekl, že s předsedkyní EP hovořil o mezinárodních sankcích proti Rusku, humanitární a vojenské pomoci Ukrajině a procesu přibližování Ukrajiny k EU.

Už minulý měsíc Kyjev na znamení solidarity s Ukrajinou navštívili premiéři České republiky, Polska a Slovinska. Metsolaová oznámila, že míří do Kyjeva, ve čtvrtek večer. Dnes po příjezdu na twitteru napsala: "Vzdor a odvaha Ukrajinců inspirovaly svět."

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  EU,  Ukrajina,  válka na Ukrajině