reklama

Za iniciativu, o níž informoval švédský mezinárodní institut IDEA, se postavilo 13 nositelů Nobelovy ceny včetně bývalého polského prezidenta Lecha Walesy, někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová nebo šachová legenda a ruský opozičník Garri Kasparov či americký herec Richard Gere.

"Nynější pandemie představuje vážnou globální výzvu pro demokracii. Autoritativní vůdci po celém světě vidí krizi způsobenou covidem-19 jako nové politické kolbiště v jejich boji za stigmatizaci demokracie jako slabé," vyjadřují své přesvědčení signatáři.

"Autoritářské režimy podle očekávání zneužívají krize k umlčení kritiků a k posílení své politické moci," stojí v otevřeném dopise. Dokument poukazuje také na to, že i některé demokracie během pandemie získaly mimořádné pravomoci, aniž by bylo zajištěné, že o ně zase časem přijdou. Na základě těchto mimořádných pravomocí pak omezují lidská práva a rozšiřují státní dozor. "Parlamenty jsou zatlačovány do ústraní, novináři jsou pronásledováni a zatýkáni, menšiny se stávají obětními beránky a nejzranitelnější lidé čelí novým nebezpečím," uvádí se dále v textu.

"Represe ale nepomohou dostat pandemii pod kontrolu. Umlčení svobody slova, uvězňování nenásilných opozičníků a odkládání voleb na neurčito k ochraně veřejného zdraví nepřispějí. Naopak tyto útoky na svobodu, transparentnost a demokracii komplikují snahu rychle a efektivně reagovat na krizi," zdůrazňuje se v dopise.

Ten také připomíná, že koronavirus se rozšířil z Číny, kde pokračuje vláda jedné strany. "Není náhodou, že současná pandemie začala v zemi, kde je potlačován svobodný tok informací a kde vláda trestala ty, kdo varovali před nebezpečím tohoto viru... Když jsou hlasy zodpovědných občanů umlčovány, výsledky mohou být smrtící, nejen pro jednu zemi, ale pro celý svět," uvádí se v dopise.

"Demokracie je ohrožena a lidé, kterým na ní záleží, musí najít odhodlání, disciplínu a solidaritu, aby ji bránili. V sázce jsou svoboda, zdraví a důstojnost lidí všude (na světě)," končí dopis, pod který svůj podpis připojilo mimo jiné 62 bývalých prezidentů nebo šéfů vlád.

Z českých osobností výzvu podepsali bývalý premiér Jan Fischer, primátor Prahy Zdeněk Hřib, europoslanec a bývalý ministr zahraničí či obrany Alexandr Vondra, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, někdejší ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip, šéf neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, bývalý český velvyslanec v USA a při OSN a nynější vedoucí programu pro lidská práva a diplomacii Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě Martin Palouš a také bratr Václava Havla, vědecký pracovník Ivan Miloš Havel.

Z nositelů Nobelovy ceny za mír jsou mezi signatáři například bývalý jihoafrický prezident Frederik de Klerk, íránská právnička Šírín Ebadíová nebo někdejší prezident Východního Timoru José Ramos Horta. Pod dopis se podepsal i brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt, polská režisérka Agnieszka Hollandová či Liou Sia, vdova po čínském disidentovi a laureátu Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi, který zemřel na rakovinu v čínském vězení.