reklama

Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Evropská komise navrhla sankce před 12 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard Kč) do modernizace energetické struktury. Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit. "Maďaři tuto válku nezavinili...takže po nich nikdo nemůže chtít, aby ji platili," řekl podle agentury MTI po jednání ministr s tím, že vyjednávání pokračují.

Borrell po ministerské schůzce nechtěl spekulovat, jak dlouho může přesvědčování Maďarska trvat, ministři se však shodovali, že řešení by měla najít unijní exekutiva. Některé státy se však podle diplomatů zdráhají poskytnout Maďarsku ze společného rozpočtu tak velké peníze a raději by vyjednávaly o ropném embargu odděleně od ostatních částí sankčního balíku.

"Rád bych to udržel pohromadě," řekl dnes český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nové sankce potřeba a Česko je podporuje i s embargem. Ministři podle něj dnes navíc začali mluvit o přípravě dalšího balíku, který by měl být na stole ihned po schválení toho současného.

Státy EU se dnes podle Borrella shodly na další půlmiliardě eur, které poskytnou na nákup zbraní pro bránící se zemi z evropského mírového fondu. Celkem tak již první společné financování zbraní pro mimounijní zemi dosáhne dvou miliard eur. Ministři jednali i o tom, jak co nejlépe zajistit přepravu milionů tun ukrajinského obilí, kterou znemožňuje ruská blokáda černomořských přístavů.