reklama

Lidské jednání, které je mnohdy v nesouladu s přírodou, nebo i lidskými právy, vytváří na zemi čím dál drsnější podmínky pro žití. Mnozí to ale ani náznakem nepociťují a proto na své činy neberou ohledy. V chudých oblastech lidé ale trpí a nemají dostatek sil, aby si dokázali pomoci sami.

Zatímco lidé v chudších částech světa trpí žízní, hladomorem, nebo nedostatkem zdravotní péče, jiní vlastní tři různá auta pomocí kterých vypouštějí do ovzduší škodlivé emise. Jedná se o přirozený balanc, který má být ve společnosti a v přírodě nastaven, nebo jde o jednoduchou ignoraci velkého globálního problému?

Dnešní společnost zejména vyspělých zemí funguje většinou na bázi toho, že to, co se jich netýká, není třeba jakkoliv řešit. Dlouhodobé přehlížení problémů ale podle Alstona spěje ke klimatickému apartheidu, kdy bohatí využijí svých peněz k vykoupení se z různých neštěstí, jako je hlad, sociální konflikty, či klimatické změny ale ty chudé v takových podmínkách klidně nechají žít (respektive zemřít).

Jako příklad je možné uvést případ z roku 2012, který se stal v New Yorku, kde udeřil hurikán Sandy. Následkem živelné katastrofy uvízlo několik nejchudších obyvatel v zajetí bez přístupu k elektřině, či zdravotní péči. Pozornost však padla na budovu americké banky Goldman Sachs na Manhattanu, kterou chránily před stoupající vodou pytle s pískem a byla připojena okamžitě na záložní generátor.

„Státy bez povšimnutí proletěly kolem každého ekologického milníku i vědeckého varování. To, co jsme dříve považovali za katastrofické oteplení, se dnes jeví jako jeden z nejlepších možných scénářů,“ uvádí dál Alston ve své zprávě.

Zvláštní zpravodaj, který OSN předkládá výsledky vlastního výzkumu kritizuje, že vlády proti tomuto jevu nic jiného, než že posílají své zástupce debatovat na konference, nedělají. O Donaldu Trumpovi se v Alstonově zprávě uvádí, že do vysokých pozic schválně obsadil lobbisty, nebo že aktivně cenzuruje závěry klimatologů.

„Klimatická změna je otázkou lidských práv, protože má na lidi dalekosáhlý dopad," prohlásil Ashfaq Khalfan z Amnesty International. Dále zmínil, že stát, který nepodniká kroky k omezení skleníkových plynů, porušuje svůj závazek chránit lidská práva.

Podle Alstonovy zprávy se posledních padesát let poje proti chudobě v důsledku klimatických změn opět vrátí tam, kde před padesáti lety bylo. Do chudoby může být uvrhnuto přes 120 milionů lidí. Už tak výrazné nerovnosti ve společnosti budou tedy ještě více prohloubeny. Na klimatické změny přitom vědci upozorňují už 70 let.

Podle agentury Reuters jsou ve světě zaznamenány i pozitivní změny. Téměř v padesáti zemích světa se snížily emise. Téměř 7000 měst, 245 regionů a 6000 společností se rozhodlo smýšlet více v souladu s přírodou a emise snižuje.