Téměř polovina Rakušanů by muslimům odepřela rovná práva, islám prý do Evropy nepatří

Většina Rakušanů si rovněž přeje, aby muslimové byli omezováni ve svých náboženských praktikách, a tvrdí, že se kvůli přítomnosti muslimů někdy cítí ve vlastní zemi jako cizinci.

Téměř 60 procent obyvatel Rakouska se obává, že někteří muslimové jsou teroristé, a 48 procent by požadovalo zavedení zákazu výstavby mešit.

"Takový sklon k etnocentrismu by mohl časem vést až k přijetí diskriminačních postojů. Hrozí, že se náboženské svobody, přiznané muslimům již před dlouhou dobou, budou zužovat," napsal autor průzkumu.

Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700.000 muslimů. Převážná většina má turecké kořeny. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit a islám je zde oficiálně uznáván jako náboženství od roku 1912.

Nejvíce nepřátelské postoje vůči muslimům zastávají podle studie voliči extrémní pravice, lidé bez vysokoškolského vzdělání či občané starší 75 let. Nejpřívětivější jsou naopak voliči Zelených, lidé mladší 30 let a vysokoškoláci.

"To jen potvrzuje varování, které už roky opakujeme politikům, kteří občas využívají strach jako nástroj," řekl agentuře AFP Ümit Vural, šéf hlavní rakouské organizace, která muslimy zastupuje. "Nepřátelství a vydělování (ze společnosti) se stává každodenním jevem, život muslimů v Rakousku je tím stále těžší," dodal. Počet agresivních výpadů, urážek či případů diskriminace, které muslimové ohlásili úřadům, se podle něj mezi lety 2017 a 2018 zvýšil z 309 na 540.

V Rakousku od roku 2017 do letošního května vládla koalice Rakouské lidové strany (ÖVP) vedené expremiérem Sebastianem Kurzem a nacionalistická a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Podle AFP obě strany ve vládě zastávaly postoj kritický k islámu. V neděli se budou konat parlamentní volby, jejichž favoritem je právě Kurz.

Témata:  muslimové,  Islám,  Rakousko,  průzkumy