Turecko se snaží skoncovat s pučisty, padlo 70 doživotí

Část turecké armády se 15. července 2016 neúspěšně pokusila převzít v Turecku moc. Při úspěšném potlačení puče zemřelo na 250 lidí, včetně 180 civilistů. Zemřeli mimo jiné proto, že prezident Recep Tayyip Erdogan po vypuknutí puče vyzval lid, aby šel jeho vládu bránit do ulic.

Turecká vláda viní z pokusu o převrat hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který od konce 90. let žije USA. Ankara dosud marně požaduje jeho vydání. Gülen odmítá, že by puč zorganizoval.

Osmasedmdesátiletý Gülen, který v 80. letech založil sociální organizaci Hizmet (Služba), býval začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho dnes vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Posléze se ale názorově rozešli a Erdoganův režim následně označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci.

Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn Erdogana, jenž byl tehdy premiérem. Vláda označila kauzu za pokus o její svržení a úřady pozatýkaly desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se podíleli na vyšetřování korupčního skandálu. V říjnu 2014 bylo vyšetřování uzavřeno pro nedostatek důkazů.

Po pokusu o puč z roku 2016 turecká vláda pronásledování Gülenových příznivců, byť i jen domnělých, zintenzivnila. Kvůli napojení na hnutí, označované vládou jako FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), poslaly místní úřady od července 2016 za mříže přes 77.000 lidí a na 150.000 státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, vyhodily z práce.

Deník Daily Sabah dnes napsal, že od července 2016 bylo odsouzeno kvůli napojení na FETÖ 3879 lidí, z toho 2335 na doživotí. Ostatní dostali tresty vězení od jednoho roku do 20 let.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  soudy