Turecký prezident Erdogan oznámil, že volby hlavy státu budou 14. května

Podle agentury AP Erdogan datum oznámil v sobotu na mládežnické konferenci v provincii Bursa, video z této akce bylo zveřejněno v neděli. Prezidentské a parlamentní volby se mají konat nejpozději v červnu, dosud se hovořilo o 18. červnu. Už několik týdnů ale média v zemi uváděla, že Erdogan chce volby uspíšit.

Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro Erdogana, který je u moci už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem). V posledním více než roce se totiž Turecko potýká s ekonomickými problémy, zejména rekordní inflací.

Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole voleb prezidenta přes 50 procent, uskuteční se 28. května druhé kolo, uvedla AP. Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou a už v prvním kole získal přes 50 procent, takže se druhé kolo nekonalo. Letos se zdá, že souboj bude vyrovnanější, pokud se opozice shodne na společném kandidátovi.

Zatím není jasné, zda a kdy opozice jednoho kandidáta oznámí. Agentura AFP s odvoláním na své zdroje uvedla, že společný kandidát opozice bude znám příští měsíc.

Několik opozičních stran už loni uzavřelo alianci, v níž jsou levicové strany, umírnění nacionalisté i strany vedené dřívějšími Erdoganovými spojenci. Tyto strany se ale stále neshodly na jednom kandidátovi do voleb. Nečastěji se hovoří o lídrovi Lidové republikánské strany (CHP) Kemalovi Kiliçdarogluovi, velké šance Erdogana porazit by měl podle průzkumů i istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019, což ho může z boje o hlavu státu vyřadit.

Rovněž není zatím jasné, zda ústavní soud nevyřadí z možnosti účastnit se voleb třetí největší parlamentní formaci, kterou je opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Prokuratura totiž už předloni podala žádost k ústavnímu soudu, aby tuto stranu zakázal kvůli podpoře terorismu. Erdoganova vláda ji viní z vazeb na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá a žádost k soudu považuje za Erdoganovu snahu zbavit se rivalů. V posledních letech skončila ve vězení řada kurdských politiků i členů HDP.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan