reklama

"Dnes za úsvitu byly u Hadího ostrova zničeny dva ruské čluny typu Raptor. Bayraktar funguje," oznámil ukrajinský velitel Zalužnyj na sociální síti telegram a připojil video, na kterém je mimo jiné vidět z výšky záběr na plavidlo ve chvíli, kdy ho zasáhne exploze.

Ukrajinská agentura Unian v této souvislosti připomíná nedávné potopení ruského křižníku Moskva, který býval vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, a podílel se na ruské vojenské agresi na Ukrajině. Už na začátku invaze nechvalně proslul, když jeho posádka vyzvala obránce Hadího ostrova, aby se vzdali. Ukrajinští vojáci to však nevybíravými slovy odmítli. Kyjev tvrdí, že křižník zasáhly ukrajinské síly protilodními střelami, podle Moskvy ho před zkázou vážně poškodil požár a výbuch munice, o zásahu se nezmiňuje.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters informovalo mimo jiné o sestřelení ukrajinského bojového letounu MiG-29 poblíž Slovjansku na východě Ukrajiny. Ani tuto informaci nebylo možné nezávisle ověřit.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.