Jihoukrajinské město Mariupol, těžce zkoušené údery ruských sil od prvních dnů invaze na Ukrajinu, stále do rukou agresora nepadlo. Agentuře Unian to řekl starosta Vadym Bojčenko. Podle něj ruská armáda nepřišla Mariupol "osvobodit", ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková obvinila okupanty, že násilně odvážejí Ukrajince do Ruska.
Vereščuková dnes podle agentury Unian obvinila ruské síly z násilné "evakuace" lidí, a to i z Mariupolu, do Ruska. Řekla, že okupanti takto dosud zřejmě vyvezli už na 40.000 Ukrajinců. Kyjev si opakovaně stěžuje, že ruské síly i palbou brání evakuaci civilistů z obklíčených měst a obcí, včetně Mariupolu, směrem do Ukrajiny a snaží se lidi vyvážet do Ruska.
Podle Vereščukové se z Mariupolu musí evakuovat přes 100.000 lidí. Před ruskou invazí město mělo kolem 430.000 obyvatel.
"Nad městem vlaje ukrajinská vlajka. Dnes město Mariupol zůstává ukrajinským městem," prohlásil Bojčenko. Poukázal na to, že město je v obklíčení od pátého dne zahájení ruské invaze a líté boje o něj dál pokračují. Některé okrajové části Mariupolu podle starosty sice Rusové ovládli a obklíčení se stahuje, ale město stále kontrolují ukrajinské ozbrojené síly.
Rozhovor Bojčenko poskytl v 30. den ruské agrese, tedy už v pátek. Ruské síly ale během víkendu zatím úplné ovládnutí Mariupolu neohlásily.
Město je neustále intenzivně ostřelováno a bombardováno bez rozlišování civilních a vojenských cílů. Například nálet spáchaný minulý týden na Činoherní divadlo, v němž se skrývalo přes 1000 lidí, si podle místních úřadů vyžádal kolem 300 mrtvých. Ruská palba zničila i městskou nemocnici.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Témata: válka na Ukrajině, Ruská armáda, Ukrajina
Související
15. dubna 2024 21:04
