reklama

Zákaz nezávislých odborů podle velvyslanectví Spojených států svědčí o tom, že si režim uvědomuje riziko, že obtížná situace běloruské ekonomiky, zasažené západními sankcemi, může vést ke značné nespokojenosti mezi pracujícími.

"Na žádost generálního prokurátora soud rozhodl o ukončení činnosti Svobodného odborového svazu Běloruska, Svobodného odborového svazu hutníků, Běloruského nezávislého odborového svazu horníků, chemiků, pracovníků v petrochemii, energetiků, pracovníků v dopravě, ve stavebnictví a dalších pracovníků, Běloruského odborového svazu pracovníků elektronického průmyslu a také sdružení odborových svazů Běloruský kongres demokratických odborů," citovala agentura TASS z komuniké generální prokuratury.

Soud podle prokuratury dospěl k závěru, že odbory nepředcházely nezákonným stávkám a eskalaci napětí ve společnosti. Místo aby se účastnili ochrany práv pracujících, vedení odborů a někteří odboráři se aktivně podíleli na "destruktivní činnosti", na "masových akcích narušujících veřejný pořádek" a na "šíření informací s extremistickým obsahem". V těchto případech jsou odboráři trestně stíháni a úřady také přijaly opatření v rámci správního řízení, uvedla státní tisková agentura BelTA.

Americké velvyslanectví v Minsku podle agentury Interfax označilo likvidaci nezávislých odborů za "další útok na svobodu Bělorusů, pokus potlačit občanskou společnost a ubránit režim vystrašený silou občanů".

Rozpuštění nezávislých odborů připraví asi 10.000 pracovníků o jakoukoli možnost obrany před kroky úřadů, citovala agentura Interfax z vyjádření amerických diplomatů. Tento postup podle nich posiluje systém, ve kterém se zákony cynicky používají pro obranu moci několika lidí, místo aby sloužily obraně práv celého běloruského národa. Americká diplomacie rovněž připomíná, že v posledních dvou desetiletích OSN a mezinárodní organizace práce často označovaly Bělorusko za jednoho z nejhorších porušovatelů práv pracujících na světě.

Bělorusové v létě 2020 hromadně vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé demonstrace provázené i stávkami v řadě podniků. Policie protesty brutálně potlačila, desetitisíce lidí zatkla a opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů uprchlo ze země.

Lukašenko je u moci od července 1994, kdy byl hlavou státu zvolen poprvé. O dva roky později prosadil novou ústavu a díky tomu prezidentský mandát prodloužil do roku 2001. Prezidentské volby v tomto roce opět vyhrál a referendem v roce 2004 zrušil omezení, které mu znemožňovalo vykonávat úřad prezidenta více než dvě funkční období. Lukašenko poté podle ústřední volební komise vyhrál i další volby v letech 2006, 2010, 2015 a 2020. Hlasování ovšem provázela kritika ze strany opozice i Západu.