reklama

Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.

Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu. Podobně dopadla i dnešní ministerská schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce.

"Neshodli jsme se na jednotné pozici, zda by měla EU sáhnout ke společným krokům, které by byly uplatňovány ve všech členských státech," řekl novinářům slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Podle Simsonové začne Brusel na základě požadavku části států zjišťovat, jak velkým přínosem by mohly být společné nákupy plynu. EU by mohla plyn nakupovat v době nízkých cen a skladovat pro pozdější využití.

"Musíme zvážit řadu aspektů: kdo bude platit za nákup a skladování plynu, jak bude plyn přepravován z různých regionů," popsala po jednání komisařka. Část zemí se domnívá, že plán společných nákupů, s jehož podrobnostmi by komise mohla přijít do konce roku, může posílit vyjednávací pozici EU. Některé státy v čele s Polskem kritizují přístup Ruska, které podle nich coby klíčový dodavatel neposkytuje unii v současnosti tolik plynu, kolik by mohlo.

Podle Havlíčka zazníval od řady zemí také požadavek regulace trhu s emisními povolenkami, kterou dlouhodobě prosazuje Česko. Premiér Andrej Babiš na summitu požadoval, aby EU zamezila možným spekulacím s cenami povolenek a unijní lídři nakonec uložili komisi, aby fungování trhu prověřila.

"Určitě polovina zemí byla pro to, aby se zasáhlo do trhu s emisními povolenkami. Byly i země, které to striktně odmítají, takže bych neřekl, že v tom je nějaký jednoznačný výsledek," řekl po ministerském zasedání novinářům Havlíček. Na základě zmíněné analýzy bude EU moci sáhnout k případné regulaci, která by mohla snížit ceny povolenek, které jsou podle něj pro mnohé podniky neúnosné. Podle komise by evropský kontrolní energetický úřad měl mít analýzu hotovou v polovině listopadu.

Ministři hovořili i o okamžitých opatřeních, na nichž se země většinou shodnou. Havlíček zmínil český plán dočasného zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) u energií, který na listopad a prosinec schválila vláda. To však současná unijní pravidla neumožňují a Praha podle Havlíčka doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít komise pochopení pro tento krok a nevznese vůči Česku žalobu. "My v současné chvíli nechceme stahovat kalhoty před brodem a chceme vyjednávat tu maximální možnou výhodu, to znamená až nulu," prohlásil český ministr. Pokud by však komise nulovou daň neakceptovala a s Českem zahájila řízení, je podle Havlíčka vláda připravena upravit návrh snížené DPH například na pět procent.