reklama

"Kromě toho, že se držíme rozhodnutí (mexického) nejvyššího soudu, se domnívám, že každá žena by měla mít právo přerušit těhotenství a nebýt za to trestána," řekl EFE Alfonso Gerardo Carrera s odkazem na verdikt mexického nejvyššího soudu z loňského září, že trestat za potraty je neústavní. Dodal, že očekává, že kromě Mexičanek budou na kliniku jezdit i Američanky. Klinika totiž leží jen asi 10 kilometrů od Tijuany, hraničního přechodu, na jehož druhé straně je americké San Diego. Od jejího otevření se podle Carrery u nich registrovaly ženy většinou starší 26 let, z nichž asi 80 procent už má děti a jsou katoličky

Mexický stát Baja California, kde tuto kliniku otevřeli, je jediným mexickým státem u hranic s USA, kde jsou potraty povolené. Celkem je v Mexiku podle EFE umožňuje nyní devět států, a to do 12. týdne těhotenství. V zemích Latinské Ameriky je dobrovolné přerušení těhotenství legální v Uruguayi, Argentině, na Kubě či v Kolumbii, v dalších zemích je možné ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života ženy. Absolutní zákaz platí v Nikaragui, Hondurasu, Dominikánské republice, na Haiti či v Salvadoru. Z evropských zemí platí absolutní zákaz potratů na Maltě či v Andoře.

V USA některé státy, ovládané republikány, začaly zavádět přísné restrikce, někdy i bez výjimek pro oběti znásilnění. Umožnil jim to červnový verdikt nejvyššího soudu, který zrušil právo na potrat dané rozhodnutím soudu z roku 1973. Tehdy americký soud došel k závěru, že američtí zákonodárci nemohou potraty zakazovat vzhledem k pasáži 14. dodatku americké ústavy týkající se odepírání osobní svobody.

Kvůli verdiktu amerického nejvyššího soudu se konala řada demonstrací a kritizoval ho i americký prezident Joe Biden či Evropský parlament.

Zákazy nebo omezení mířící proti potratům nyní platí asi v 15 státech USA, v několika dalších je vymáhání takových zákonů zablokované kvůli soudním sporům nebo se očekává přijetí nových restrikcí.