Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výsledek voleb v Německu mohou výrazně ovlivnit nerozhodnutí voliči

Německo, ilustrační foto
Německo, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Průzkumy veřejného mínění méně než dva týdny před parlamentními volbami v Německu jasně favorizují sociální demokracii (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Výsledek ale mohou výrazně ovlivnit nerozhodnutí voliči, kterých je podle různých průzkumů pětina až 40 procent. Ti se mohou svěřit do péče volebního automatu Wahl-O-Mat, který jim na základě odpovědí na 38 otázek konkrétní politickou stranu doporučí.

Ne každý chce ale tuto službu využít. Dvaasedmdesátiletá Christina z Postupimi, která v minulých volbách opakovaně hlasovala pro unii Merkelové, si chce vybrat stranu sama. "V minulých letech bylo vše tak snadnější, člověk věděl, co od kancléřky čekat. Letos je ale všechno jiné," říká. Komu dá Christina hlas, stále ještě neví.

"Sleduju televizní debaty, prohlížím stranické letáky, chodím i na stranická setkání s voliči, ale nikde jsem ještě nezaslechla jasné odpovědi na mé otázky," vysvětluje před začátkem volebního mítinku sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Olafa Scholze. " Netrápí mě tolik témata důchodů, platů a ani klima, o to větší mám ale obavy o bezpečnost," říká Christina a dodává, že situace ve světě není vůbec příznivá. "Mám strach, že by mohla být válka," dodává.

Christina tak patří k řadě nerozhodnutých voličů. Kolik jich přesně je, není jasné, protože i průzkumy, které se této otázce věnují, se liší. Průzkum institutu Civey, který vznikl v rozmezí 1. až 8. září, udává 21 procent nerozhodnutých voličů. Institut pro demoskopii v Allensbachu, který se stejné otázce věnoval od 1. do 7. září, zjistil, že 40 procent voličů se stále ještě rozhoduje, komu svůj hlas dá. Jedním z důvodů vysokého počtu nerozhodnutých voličů je podle allensbašského institutu nespokojenost s kandidujícími osobnostmi.

I když je Scholz nyní na vrcholu popularity, v den voleb 26. září se podle psychologa a analytika Stephana Grünewalda, zakladatele institutu Rheingold, může vše změnit ve prospěch konzervativního kancléřského kandidáta Armina Lascheta.

Podobný názor má i komunikační expert Frank Brettschneider z Univerzity Hohenheim ve Stuttgartu, podle kterého se většina voličů o průzkumy veřejného mínění sice zajímá, ale ne každý se jimi při výběru strany řídí. "Při spolkových volbách v letech 2005, 2009, 2013 a 2017 udávalo méně než 5,5 procenta voličů, že velkou roli v jejich rozhodování hrály sondáže," říká. Před čtyřmi lety to podle Brettschneidera bylo 3,5 procenta voličů. Domnívá se proto, že průzkumy jsou důležité především pro taktizující voliče.

Usnadnit rozhodování tápajících voličů může volební automat Wahl-O-Mat, který provozuje Spolková centrála pro politické vzdělávání (BPB). Automat postupně předkládá 38 tezí, se kterými mohou voliči vyslovit souhlas, odmítnout je nebo k nim zaujmout neutrální postoj. Odpovědi aplikace porovná s postoji 39 stran, které se ucházejí o křesla ve Spolkovém sněmu. Uživatelé si také mohou vybrat konkrétní strany, s nimiž chtějí své postoje vyhodnotit.

"Wahl-O-Mat nedává žádná doporučení, koho volit, ale ukazuje, jaké mají strany ke konkrétním otázkám postoje," říká šéf BPB Thomas Krüger. I tak ale výsledek využívá pro volební orientaci každý osmý. Při letošním spuštění automatu Krüger poznamenal, že přidanou hodnotou aplikace je to, že se zábavnou formou věnuje politickému obsahu. Podle BPB baví odpovídání na dotazy 85 procent uživatelů a 60 procent lidí se díky automatu rozhodlo více zajímat o politiku.

Témata:  Německo volby v Německu

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 16:38

Češi budou ve volbách do europarlamentu vybírat ze 30 uskupení

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy