WHO apeluje: Testovat na koronavirus se musí i v době chřipek

Šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge zároveň zdůraznil nutnost testovat, trasovat a dodržovat hygienická opatření. Poznamenal, že společností v důsledku dlouhotrvající pandemie prostupuje únava, která je přirozená a vyžaduje empatický a cílený přístup.

Kluge zdůraznil, že efektivní přísná protikoronavirová opatření zavedená na jaře se Evropě vyplatila, jelikož v červnu byl zaznamenán významný pokles nových případů koronaviru. Zářijové nárůsty nakažených by ale podle něj měly být budíčkem. Ačkoli odrážejí i větší míru testování v regionu, rovněž dokládají alarmující šíření nákazy, uvedl. Největší podíl nově infikovaných podle něj tvoří lidé ve věku 25 až 49 let, i když nárůsty byly zaznamenány i u starších osob. Dosud se v Evropě podle Klugeho nákaza prokázala u více než 4,8 milionů lidí a více než 226.500 osob s onemocněním covid-19 zemřelo.

Dopady pandemie na společnost, ekonomiku a duševní zdraví Kluge označil za "monumentální". Tam, kde převládly dezinformace a politikaření, se podle něj koronavirus ukázal jako nemilosrdný. K aktuálnímu nárůstu případů v některých evropských státech řekl, že efektivními opatřeními jsme s koronavirem bojovali a musíme i nadále.

Současná situace ve srovnání s jarem se liší tím, že toho o koronaviru víme mnohem víc, uvedl Kluge a dodal, že toto "know-how" musí být uplatněno v praxi. Zdůraznil, že je nutné testovat, trasovat, dodržovat hygienická pravidla a společenské distancování, chránit zdravotníky a zajistit dostatek osobních ochranných prostředků a lůžek na jednotkách intenzivní péče. Čtrnáctidenní karanténa doporučená WHO je podle něj konzervativní odhad na základě dosavadních poznatků a zahrnuje tři až pět dní před vykazováním příznaků onemocnění covid-19. I mírné zkrácení karantény podle něj může mít významný dopad. Zároveň zdůraznil, že karanténa má být zachována a případně adaptována na základě poznatků, a poukázal také na nutnost společného evropského přístupu.

Na dotaz ČTK, zda rozhodnutí českých úřadů nenařizovat karanténu v případech, kdy se člověk setká s nakaženým, ale oba mají roušku nebo respirátor, hodnotí WHO jako bezpečné, Smallwoodová přímo neodpověděla. Prohlásila, že jedním ze základních pilířů boje s koronavirem je nadále trasování kontaktů, které zahrnuje řadů kroků vnímaných v kontextu opatření na ochranu veřejného zdraví. Jedním z těchto kroků je podle ní vyhodnocení rizika nákazy v dané situaci; podle toho by hygienici měli rozhodnout, zda má být nařízena karanténa.

"Pokud je nařízena karanténa, doporučení WHO pro všechny členské státy je, aby trvala 14 dní od nejnovějšího kontaktu s osobou nakaženou koronavirem," uvedla Smallwoodová. Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 24.srpna novinářům řekl, že od 1. září bude v Česku platit zkrácení izolací a karantén osob nakažených covidem-19 ze 14 dní na deset.

S očekávaným nárůstem chřipkových onemocnění na podzim je podle Smallwoodové nutné sledovat kromě koronaviru i vývoj chřipky, což laboratorní systémy podle ní umožňují. Zároveň by se nic nemělo měnit na tom, že lidé s příznaky koronaviru by měli být testováni.

Česká pobočka WHO tento měsíc uvedla, že šíření covidu-19 v Česku považuje za znepokojivé, a varovala, aby země neomezovala trasování kontaktů nakažených jen na ty s příznaky či těžkým průběhem infekce, ale aby zvýšila testovací kapacity. Premiér Andrej Babiš kritiku odmítl a organizaci vzkázal, aby raději mlčela. Ministr Vojtěch zdůraznil, že Česko trasovat nepřestane, chce ale systém změnit a zefektivnit.

Významnou část dnešní tiskové konference Kluge věnoval únavě, která v důsledku dlouhotrvající pandemie prostupuje společností. Je to podle něj přirozená reakce vyžadující empatický přístup. Úřady by se podle něj měly zaměřit na skupiny, které touto únavou trpí nejvíce, a uplatnit příslušná opatření tam, kde to lze. V této souvislosti se zmínil o mladých lidech a o nutnosti hledat nové formy společenského kontaktu, které jsou bezpečné a zmírní pocity samoty.

Na dotaz ČTK, zda děti a učitelé při vyučování mají nosit roušky, Smallwoodová uvedla, že je nutné brát v úvahu lokální kontext. U dětí mladších pěti let WHO roušky nedoporučuje, u dětí do 11 let to závisí na rizicích a u starších dětí a mladistvých by se mělo v otázce roušek postupovat stejně jako u dospělých a opět s ohledem na epidemickou situaci, uvedla. Poukázala také na nutnost rozestupů a ventilace v uzavřených místnostech.

Témata:  WHO ,  COVID-19 koronavirus