reklama

Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.

Útok vedený na letecké základny stovky kilometrů od vojenských pozic ukrajinské armády podle Petráše logicky evokuje otázku, jestli operace byla vedena z ruského území nebo z příhraničního území. Možnost vedení útoku pomocí bojových dronů na tak velkou vzdálenost podle něj nelze vyloučit a poslední technologický vývoj v této oblasti by to mohl i potvrdit. "Nicméně jako nejpravděpodobnější se jeví možnost operace jednotky speciálních sil ukrajinské armády, která se dokázala infiltrovat na území Ruska a pravděpodobně s využitím bojových dronů dokázala zasáhnout cíle na vybraných leteckých základnách," uvedl Petráš.

Materiální škody jsou podle něj sice poměrně velké, operační ani strategický význam akce ale podle něj příliš velký není. "Významný je však efekt psychologický, a o ten v případě nasazení speciálních sil v hlubokém týlu protivníka jde v mnoha případech především," uvedl Petráš.

Z historie je podle něj známo nemálo případů, kdy operační nasazení speciálních jednotek v hlubokém týlu protivníka dokázalo vcelku úspěšně demoralizovat vojsko a jeho bojové odhodlání. "Ukrajina pochopitelně nemá potenciál vytvořit koordinovanou síť diverzních skupin na ruském teritoriu a úspěšně údernou silou narušovat infrastrukturu či zásobování ruských jednotek. V současnosti jde spíše o psychologický efekt a signál směrem k politickému i vojenskému vedení Ruské federace indikující schopnost ukrajinské armády dostat se na území nepřítele a vést úspěšnou, byť poměrně izolovanou operační činnost," uvedl Petráš. Doplnil, že Ukrajina jednoznačně dokazuje, že je schopna působit destrukčně na území protivníka a zasazovat údery na důležité body vojenské infrastruktury.

Obecně podle něj platí, že vojenské objekty v teritoriu Ruska vždy měly a mají bez výjimky vysokou důležitost a tomu odpovídající úroveň utajení, ochrany a obrany. To je bezpochyby i případ letecky napadených základen, na nichž sídlí flotila strategických bombardérů. "Po útoku na tyto letecké základny se tak naskýtá otázka, do jaké míry je ruská armáda schopna patřičně zabezpečit objekty kritické vojenské infrastruktury, které se můžou stát s vysokou pravděpodobností cílem diverzních nepřátelských útoků," uvedl Petráš. Doplnil ale, že dosavadní útoky na letecké základny nemají zásadní operační význam a míra poškození či zničení letecké techniky, i když důležité letecké techniky, zásadním způsobem zvrátit vývoj konfliktu ve prospěch Ukrajiny nemůže.